close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi. (Kurt Cobain)

Nová škola 2/2

23. listopadu 2008 v 22:15 | Reiko-chan |  Shoujo ai povídky
Takže......zdá se, že se první díl líbil, což mě samotnou překvapilo a dojalo natolik, že jsem dokončila i tu druhou část:-)......

zase je to neupravovaný...Dělala sem se s tim do předchvíle a na upravování už nemám náladuXD

Jo a znovu taky upozorňuji, že to obsahuje vulgarismusXD

A ještě poslední moje žvásty do vaší hlavy....příjemnou zábavuXD
JO možná je to trochu delší než první část....ale nevím mno....XD


Nová škola 2/2
"Je...ahoj...Tami-sensei...co...tady....to....děláte..?" Ptá se dost rozpačitě Momo....ještě víc rozpačitě než když mluvila se mnou....Chudák, asi se teď studem propadá, že jí viděla....cože..? To je ta černovlasá holka, která mě tak propalovala těma smaragdovýma očima..."Takže...ty jsi Tami..? Ráno sme se viděli...vzpomínáš ne..?" Nikdy při tehle trapných situacích neztrácím hlavu. Ať si o mě tahle holčina myslí co chce...je mi to šumák..."He...to víš, že si tě pamatuju...myslím, že mezi náma budeš vyčnívat, takže tebe tu poznám vždycky....Fu-ji" řekla s takovým zvláštním druhem odporu....Ale jak to, že ví o mé přezdívce..? Já se jí ještě nepředstavovala. Momo je zatím jediná, kdo zná mojí přezdívku. "Hele ty znáš mojí přezdívku...jakto..? Zná ji zatím jen tady Momo..." Vyptávám se. "Já jsem milá zlatá, předsedkyně rady místní školy...skoro by se dalo říct, že pravá ruka ředitelky....vím, všechno dřív. A do svého vyplňovacího listu, který NEMĚL BÝT POČMÁRANÝ jsi vedle svého jména napsala nenávidím své jméno, říkejte mi Fuji....pokud se ti ale nelíbí, že ti tak říkám....budu ti řikat tedy Hazuka" sakra. Ta holka mě má ale proklepnutou, až je mi z toho špatně. "Ne...to jméno vůbec nevyslovuj, Fuji prosím....jen Fuji" řeknu tak trochu prosebně a začnu pokládat další otázku.."Tak o.k...pěkně sis mě proklepla. Já takovou možnost ovšem nemám, jak se tedy jmenuješ ty..?" Jen si odfrkne a podívá se na Momo. "tohle je Tamiko Danji, jedna z nejoblíbenějších na celé škole. A taky...má sestřenice." sotva to Momo dořekne, začnu čumnět zase jako puk. Se-sestřenice..? To by dávalo smysl. Dvě pěkné holky, které mě zaujmou, by měli mít spolu nějakou souvislost. "Mno tak jsme se pěkně seznámily, za sice dosti zajímavé situace....která mě velice zaskočila...prosim vás..mohla bych vědět co to jako mělo znamenat..? Momo od kdy se honíš za holkama..? a ještě k tomu, za takovýhlema..?" Momo začne se zbarví do barvy jejích vlasů a neni schopna slova. Já se zvednu z lavičky a nechám Momo napospas samoty. "Takže milá Tamiko, nebo jak ti mám vlastně řikat. Za prvé. To tvé "s takovouhle" si vyprošuji. Nejsem žádná "takováhle" ale Fuji víme..? A za druhé...Momo se s nikým netáhá. To, že mi dala pusu ještě absolutně nic neznamená." Momo i Tamiko na mě začnou koukat jak na totálního vola. "Co je..? řekla sem snad něco špatně..?" A kouknu na Momo. "Tak hele Fuji. Momo je má sestřenice. A je to trochu naivní trubka. Nevyužívej jejích rozpaků k tomuhle, jasný..? Nebo se o to osobně postarám a nepřála bych ti mít se mnou nějaké nepříjemnosti" řekla klidně a vyrovnaně. Páni tahle holka je fakt unikum. Ten její klidný a vyrovnaný hlas i v takové situaci doslova obdivuji, protože já doslova bublám vzteky. "grrrrr...." Jediné na co se zmůžu. Prskat jako pes. "Dobře beru tento zvláštní druh odpovědi jako souhlas" nakonec prohodí se stejným klidem jako předtím. Vzápětí vezme úplně vykolejenou Momo a směřuje s ní do školy. Já zůstanu stát na místě a koukám na to jak se ty dvě vzdalují. "Tahle holka je......NENÁVIDIM JÍ...." Pomyslím si pro sebe. Vezmu do ruky další cigaretu a zapálím si. Ta Tamiko mě krapet (no dobře hodně) rozhodila a tak potřebuju dávku nikotinu. Sotva se uklidnim, Tamiko se vrátí na místo, kde mě nechala, jako kdyby věděla, že tu zůstanu. Ta bejt detektiv, tak by se před ní mohl Sherlock Holmes jen klanit. "Myslela jsem si, že tu zůstenš Fuji." změnila trochu hlas. Nebyla tak nepříjemná. Řekla to docela mile. Já sem ve škole první den a už přestávám chápat to, co se kolem mě děje. To je teda peckovej den. Ehm....ještě k tomu je teprve ráno. "Po-počkej, jak si věděla, že tu zůstanu..? A proč si vlastně za mnou přišla..?" jen se jí pořád vyptávám jak kdybych nevěděla, která bije. Ta ze mě musí mít pocit, jako z totálního dřeva. "Moc se vyptáváš Fuji. Říkala sem ti, že o tobě vím všechno. Chybělo jen jediné. Jestli si kuřák nebo ne. Dneska ráno, jsem se to dozvěděla. A k druhé otázce. Momo už nenechám nadále jít s tebou. Nevím co by se dělo, kdybych nešla náhodou říct, že jí zastoupim. Já tě provedu po zbytku školy." Opravdu. Už nemluvila tak klidně a svérázně. Úplně změnila styl řeči. Ta holka mě děsí. "Mno....tak....dík" jen se usmála. Ona se taky umí smát..? A ještě k tomu.....tak...pěkně....sakra. Už abych byla doma. Tohle je na mě moc. "Teď se podíváme do parku, pak tě provedu po škole a nakonech ti ukážu tvoji třídu." Řekne a otočí se. Vzápětí se ale otočí zase směrem ke mě a ještě rychle prohodí "Jo a nesnaž se mě dostat do rozpaků jako Momo. Sice jsme sestřenice a jsme skoro jako sestry, ale rozdíl mezi mnou a jí je a veliký." "neboj se. nebudu se pokoušet o nic. Ale piš si, že kdybych chtěla, podlehneš i ty Tami" ooo jak mě baví používat ty zdrobněliny co se týče jmen. Umim si na nich dát záležet. "Jo...kdyť já vim...." letmo prohodila a šla. Cože..? Co ví..? O co tu sakra jde..? Se na mě snad tyhle dvě domluvily ne..? uuuuáááá...bolí mě z toho hlava. Tahle mi v hlavě nešrotovalo ani při hodině matiky. Směřujeme k parku a Tamiko mi vypráví o historii školy a o tom parku a další ty hrozně důležitý(rozumněj nedůležitý) věci. Její hlas je opravdu milý a pěkný. Takový hladký. Připomíná mi to hru na housle. Rozhodně je její hlas zajímavější než to, o čem mi vypráví. Po tom, co mi řekne o historii, provede mě po škole až nakonec dojdeme před třídu do které patřím já. "Děkuju Tamiko, dovnitř už to zvládnu sama" řeknu a ona se začne smát. "No. Já ani neměla v plánu ti pomoci, ale ať chceš nebo ne, tak já do týhle třídy chodím taky." jéžiš. Dneska ale trapčim. To je hrůza. Hlavně, že se baví. hahaha. Hrozně vtipný smát se nezasvěcené do školní docházky. Vkročíme do třídy. První jde Tamiko a pak já..."Tak tohle je naše nová spolužačka Hazuka Fujiwara, říkejte jí Fuji....nenávidí své jméno" celá třída se začne smát společně s Tami. Už radši neřešim vůbec nic a sednu si na místo kde je volno. A samozřejmě, že je volno jenom v prvních lavicích. Tami jen prohodí vlasy a zapluje kamsi do zadu. Zrovna byla hodina Dějepisu. Učitelka zadá studentkám nějaký úkol a začne se mnou probírat takový ty věci, který se týkají školy. Jaký mám mít sešity, učebnice a tak dále a tak dále. Jakmile dokončí svůj proslov, tak mě pustí domu. Nemá prý cenu abych se tu nadále zdržovala a navíc byl pátek a jak bylo v rozvrhu napsáno, dnes mají dohromady jen 4 hodiny. Sbalím si saky paky a mizim ze třídy pryč. Při odchodu zaslechnu jak nějaké spolužečky říkají něco ve stylu "škoda, že už de.....chtěla jsem se seznámit". Jéžiš holky. Já dneska nemám náladu na další seznampvání. Stačila mi Momo a Tami. A to myslim vážně. Když konečně vypadnu z prostoru školy, tak si jen odfrknu a prohodím "to bude pekelný pondělí"...zajímavé ale je, že nemyslím na Momo. Myslím na Tami. Nemyslim ale v dobrym slova smyslu. Naskakuje mi z ní husí kůže. Má ledový hlas a milý úsměv po kterém ledy naopak tají. Zvláštní kombinace. Po nějaké době dojdu domu, páč jsem taky nějakou tu chvilku bloudila. Máma se hned začne vyptávat na to, jak se mi tam líbí a jak to všechno probíhalo. Řeknu jí všechno podrobně, jinak bych od ní za celej den neměla klid. je asi jasné, že vynechám tu pasáž, kde jsem s Momo dělala psí kusy. Po rozhovoru s mamkou zalezu do pokojíku, sednu si na postel a na klín si položim nootebook. Mám ho pučenej od táty. Aspoň do doby než si zapojím počítač. Chvilku si píšu s kámoškou ze staré školy. Řeknu jí o incidentu s onou Momo a o Tamiko, prostě přesně to, co jsem mámě neřekla. Nepřekvapuje jí to. Zná mě moc dobře. Náhle mě popadne únava. Zahodim nootebook kamsi do rohu postele, lehnu si a okamžitě usnu. Zase sen. Jsem mezi spoustou lidí. Procházejí kolem mě a nevšímají si mě. Já stojím uprostřed toho obrovského davu a klepu se. Snad zimou, snad strachy. Někdo z davu do mě strčí a já padám. V tu ránu mě někdo chytne za ruku. A v tu ránu se taky probudim. Jéžiš. Já budu brzo nenávidět pátky. Vstanu z postele. Táta už je doma. No tak ono neni divu. Je kolem devátý večer. Oba rodiče koukají na televizi. POzdravím tátu, vezmu si něco k jídlu a pití a zase zalezu do pokoje. Odhodím tatranku na stůl a vypiju si pití. Sednu na okno a zapálím si. Venku je krásně. Červánky na obzoru a zapád slunce. Tuhle chvilku miluju. A hned po tom hvězdy. Civím si tak na nebe a potahuju s cigarety. Z kdehosic se pod našimi okny objeví hluček holek a jedna z nich začne vykřikovat jméno, jenž patří mě. Kouknu dolu. Jsou to holky z naší třídy. Teda....asi...nejsem si jistá. "Co potřebujete..?" Fuji....ty seš hloupá. Co by měli chtít..?....zamyslím se nad svou přiblblou otázkou. "No...ve škole si se moc dlouho nezdržela. Tak se chceme seznámit teď...vypadáš sympaticky..nechceš jít ven..?" říká dívka, která předchvílí na mě pokřikovala. Asi kápo party "To je milý, že jsem vám sympatická, jenže nevim, estli máma bude mít to srdce mě pustit." Nad těmito slovy se začnou smát. "Je pátek, to by tě snad mohla na chvíli pustit ne..?.....Dobře, dobře....du se zeptat." Odevzdaně řeknu. Nedopalek típnu o omítku, odhodím ho a běžim se zeptat mámy. Ta zcela zažraná do televize jen kývne, jakože můžu a řekne....ještě "Do půlnoci doma". Oblíknu se, obuju a mažu ven. Venku čekalo asi šest holek. Vypadaj v pohodě, tak proč si s nima někam nevyjít. Přistoupí ke mě ta, která se mnou komunikovala asi před pěti minutama a řekne "Takže jmenuju se Suzuka....prostě Suzuka. Příjmení neni snad podstatný." Takhle se mi postupně začnou představovat ostatní holky. "Tak a teď sem na řadě já co..?" řeknu ironicky. Vím, že nemá smysl abych se představovala. Slyšeli to ve škole. "Ne dělám si srandu....slyšeli ste ve škole. Hazuka ne. Fuji. Mým pravym jménem mi řiká jen máma. Nejradši bych jí za to kopla vy-víte-kam, ale holt...je to máma" začnou se smát na celý kolo. "Tak a kam razíme..? Já to tu neznám, takže pro tentokrát je to na vás děvčata" To sem ale trapná, když se snažim bejt vtipná. Nu což. Člověk musí udělat dobrej dojem, nebo se o to aspoň snažit. "Mám dobrej nápad kam bysme mohli jít. Tady v tomto místě neni moc míst, kam by se dalo zajít. Jediný kdo má dobrý nápady je naše milá Tamiko." Řekne Suzuka. Zase tahle zpropadená holka. Na její dobrej nápad jen kývnu. Třeba je mimo školu v pohodě. Uhm...co si to namlouvám. Jóó, jeden je sice jinej venku s kámošema než ve škole. Velkej rozdíl v tom ovšem zase neni. Projdeme jakýmsi parkem, dost pěknym parkem. Vůbec nechápu jaktože sem si ho nevšimla cestou ze školy. Alespoň vim, kam si budu chodit pročišťovat hlavu. Vylezem z parku a zastavíme před jedním fakt krásným domem. "Ja-jako tady bydlí..?" Ptám se Suzuky. "Ano. To je domov jak Momo tak Tamiko. Maj nádherný barák co..?" Odpoví a já zas jenom kývnu a abych nevypadala, jakože umim jenom kejvat na souhlas či naopak ještě k tomu přidám "Fakt krásnej barák. Taky bych něco takovýho brala." Zazvoněj na zvonek. Z okna vykoukne Momo. Prohlíží si jednu holku za druhou. Svůj pohled zkončí u mě. Zrudne. Proč mě to nepřekvapuje..? Chvilku na mě kouká a pak zase zaleze. Za nějakou dobu vykoukne Tamiko. "Jé čau holky...? Co se děje..?..." Zeptá se. "Poď ven. Máš nejlepší nápady na to, co budeme dělat. Tady Fuji má čas do půlnoci a to je spousta času." odpoví ji Suzuka. Když uslyší Tamiko moje jméno, tak okamžitě se mě mezi těma holkama najde a začne mě propalovat pohledem. achich. "Ale, ale, ale. Tak ona tu je i Fuji...? Tak to jo. Počkejte chvilku. Musim se připravit. Mám totiž super nápad, co budeme dneska dělat. Na to nám ovšem tady půlnoc naší Fuji nestačí." Ty vado. Tak takhle rychle bych nedokázala vymslet plán pro celý ani já. Čekáme asi 30 minut než se Tami vypakuje z domu. Stálo to ale zato. Má fakt dobrej vkus, co se týče oblečení. Lehká bílá košilka ozdobující krásný zelný kabát s ornamentama na zádech. Co se týče kalhot, tak ty byly černý. Prostě fakt stylová holka. "Tak jaký máš nápad..?" Ptá se Suzuka Tamiko. "Tak..rodiče dneska nejsou doma. A celej víkend se tam neobjeví. Mohli bysme teda jít koupit něco k pití. Samo že se ne nealko. Máte sebou nějaký peníze..? Já jako kdyžtak mám. Ale je nás docela slušný počet a moje výdaje na nás všechny stačit nebudou." Tami domluvila. A já na ní koukala s otevřenou pusou. Ona pije....alkohol..? Slušná předsedkyně třídy a pravá ruka ředitelky si umí vyhodit z kopýtka..? Zdá se, že opravdu existuje člověk, kterej je mimo školu jako vyměněj. "Copak Fuji....ty snad nepiješ..? Neřikej mi, že takovej rebel jako ty nikdy neokusil alkohol" Prohodí směrem ke mě Tami společně se Suzukou..."Tsss....abyste věděli, alkohol a já jsme starý známý." Doufám, že to na ně zapůsobilo. "Dobrá....tak a jdeme" Rozkáže Suzuka. Tentokráte jdeme až na konec města. Je tam krámek, kterej jako kdyby doslova vykřikoval do světa. "Máme tu chlast a prodáváme i nezletilým" . Suzuka vybere ode všech peníze a vejde dovnitř. U mě je známá jedna věc. Nenávidim čekání. Zapálim si tedy cigaretu, abych si neoblíbené čekání zkrátila. Pár holek z party udělá to samí. Tamiko na mě kouká. Kouká tak....chtivě. Trochu mě to znervozňuje. Proč na mě tak kouká..? Ve finále za mnou příjde a řekne, spíš pošeptá mi do ucha. "Dáš mi prosim potah.." (Poznámka od autora: ááách jak já zbožňuju takovýhle chvilky napětí a pak prdXD...konec poznámkyXD) zeptá se mě. "Jo klidně" Řikám jí duchem nepřitomná. Myslela sem....že....to je jedno. Moje myšlenky odhoďme stranou. Suzuka konečně přichází s taškou plnou různýho alkoholu i nealkoholu. Beze slova se vracíme k Tami před dům. Tedy beze slova. To bych kecala. Všichni se tu skvěle bavily. Já jen přemejšlela jak to udělám s mámou. Domů nemůžu přijít opilá. A upřímně. Domu se mi ani vůbec nechce. Musim jí tedy zavolat. Jenže já hloupá sem si nevzala telefon. Je mi blbý se někoho ptát a tak řeknu "Hele holky musim jít domu říct, že nepřídu...nemám sebou telefon" Tami přijde ke mě. Proč zrovna ona..? "Nikam nechoď. Ještě by ses nám nevrátila a co potom..? Zavoláš si u nás přes pevnou a nebo z mého telefonu....na tom už nějak nesejde." Po jejích slovech nachvilku zapomenu na to, co je morální chování a dám jí pusu na rty. "Díky Tami". Po tomhle incidentu Tami zčervená. Rychle se ale otočí a odemyká dveře od domu. Zajímalo by mě, co to do mě vjelo..? Ale tak. Jak řikám....pusa nic neznamená. Tamiko odemkne a všichni vejdeme dovnitř. Odvede nás do obýváku a nakáže Suzuce, aby obsah tašky položila na stůl. Na křesle přímo naproti mě sedí Momo a snaží se mě ignorovat. MOc se jí to nevede. Když si myslí, že jí nevidim tak na mě kouká. Suzuka vyndá poslední láhev pití. Tami mezitím přinesla skleničky. "Ták. A abysme Fuji zasvětili do našeho spolku, tak všem naleje." Suzuka si při těch slovech trochu šlape na jazyk, páč už cestou něco málo vypila. "Dobře. Jak tak na vás koukám, začneme u ředěnýho a já si naleju taky ředěný, i když mi to tak moc nechutná" Začnu každýmu nalejvat, co si vybere. Každej se chopí svý skleničky a s hlasitým "NA ZDRAVÍ" to do sebe každej kopne. Takhle to pokračuje ještě nějakou chvilku. Všichni už jsou tak trochu víc uvolněný. Ty holky nic nevydržej a nebo to jenom hrajou. Já totiž byla ještě úplně v pohodě. I přesto, že narozdíl od nich už jsem si neředila. Nejvíc vtipný na tom všem byla, že byla uvolněná jak Tamiko, tak Momo. Ano....i Momo pila....Mě to taky překvapilo. Obě dvě seděli vedle mě. Momo po mý pravici a Tami levici. Obsahy všech lahví se ztenčovaly čím dál více. Už i já byla trochu mimo smysly. V tu chvíli někdo vymyslel, že budeme hrát velice známou hru, jenž se nejlíp hraje právě v takovémhle stavu. A tím je jak jinak než Flaška. A to na líbání. Oni se fakt uměj odvázat. Celá parta je složená z holek. To jim bylo úplně jedno. Dopili jsme tedy nejvíce dopitou láhev chlastu, položili jí na zem a sedli si kolem flašky. Suzuka začala točit. Padlo to na Tami. Políbili se ze Suzukou. Pak točila Tami...A tak dále a tak dále a tak dále. Na mě to zatim ještě nepadlo. A pak konečně....to padlo na mě. Nějak jsem nevnímala kdo lahví točil. Po chvíli mi to došlo. Díky pohledu Tami. Původně s tim točila Momo. Jen pokrčím rameny se slovy "Soutěž je soutěž" a začnu se k Momo přibližovat. "Tak to ne....Fuji se s Momo líbat nebude....." Začne křičet Tamiko. "A proč ne..?" Zeptám se. Mám toho plný zuby. Ona nemá co kecat do toho, co bude Momo dělat a co ne. "Protože, protože......" Nedořekne větu a odejde uraženě pryč. Mě to nedá a následuju jí. "Na něco sem se tě ptala Tamiko. Odpověz mi laskavě. Já vim. Momo je trubka naivní. Ráno si mi to řikala, ale tohle je proboha hra. Chápeš to..? Musela si přece počítat s tim, že to jednou vyjde na mě a na ní." Vůbec nemám tucha jak se to stalo. Tamiko po mym proslovu začala brečet. "Mám už toho plný zuby Fuji. Už mě nebaví na to koukat." Mezi vzlyky jí moc nebylo rozumnět. "Počkej...jak koukat..? Na co koukat..?" Já..vůbec nechápu, o čem to mluví. "Sakra vzapamatuj se Fuji. Na ten školní vypňovací list si nenapsala svojí přezdívku. Znám jí....protože....asi to bude znít divně....ale zdálo se mi o tobě. Ještě předtím než sem tě poznala. Nevím jak je to možný. JE to už asi měsíc kdy sem měla stejný sen. Viděla jsem tam tvář...Tu tvojí. A taky tak byla ta chvíle, kdy se líbáš s Momo. Dalším momentem v tom snu je, jak brečím. Nevěděla sem proč, ale te´d už to vím." he....he..? Co..? Jak..? "Počkej...cože..? Tobě.....se o mě zdálo..? To by vysvětlovalo ty MOJE divný sny....teda vlastně nevysvětlovalo ale na tom teď nesejde....Co mi chceš říct Tamiko..? Já cítím, že něco mi chceš říct...." Super...já sem tu opilá a musím tu řešit problémy. "Jenže to bude znít divně Fuji. Známe se první den. Teda ty mě znáš první den. Já tebe celou věčnost." Mluví tak tiše, tak žalostně. Sleduju jak se jí klepou kolena. Chytnu jí do náruče. "Nesejde na tom, jak dlouho se známe. Teď mě zajímá to, co mi chceš říct." Šeptám jí do ucha a snažím se jí utěšit. "Já.........ehm....miluju tě...." Výpýskne jak myš. Trochu se leknu. Okamžitě mi dojde co vlastně řekla. Potom to bylo jak když mi konenčně něco vysvytlo v hlavě. Jak kdybych byla osvícená. Ve chvíli, kdy mi to řekla se mi před očima objevili ty moje sny. To ona mě vzala za ruku, když jsem padala. A i ted sen o prvním dni ve škole. Vlastně tam nejvíce byla ona. Nevím, co to znamená a je mi to jedno. Popadla sem Tami za ruku a políbila jí. Okamžitě mi pokibek opětovala. Co opětovala. Ona do něj přidala vášeň a hafo citu. Bylo to jiný než s Momo....né roztomilý.....krásný, vášnivý a opravdový. Ráno jsem tuhle holku nenáviděla a teď....? Jí nejspíš miluju. Nevím přesně, co to je. Vím jen, že chci aby tahle chvíle trvala věčně. Po dlouhym polibku jí jen pošeptám do ucha "Taky tě miluju" A taky doufám, že nelžu. I když asi ne. Po těchto slovech se ruku v ruce vracíme zpět k holkám. Omluvím se z toho, že Momo nepolíbim a odejdu s Tami do hlubin jejich domova až k ní do pokoje, kde si jedna užívá té druhé.....:-)....a to je konec příběhu.....Jak dloho spolu byli...a další ty podstatný věci si může domyslet každý z nás....nechme je, ale být štastné, tak dlouho jak jen to půjde a nebudeme jim nadále zasahovat do jejich života....;-)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 reiko-chan reiko-chan | E-mail | 25. listopadu 2008 v 22:06 | Reagovat

omlouvám se za plno chyb.....nezazlývejte mi to...psala sem to pozdě večer.....a upravovat se mi to už nechtělo(ach, ano....přiznávám se, jsem lemraXD

2 Keiko-chan Keiko-chan | 29. listopadu 2008 v 0:07 | Reagovat

Ach, to je krásný konec, Reiko :-)

3 ryuuzaki ryuuzaki | E-mail | 16. prosince 2008 v 21:43 | Reagovat

boze muj si rozena spisovatelka shoujo ai

4 Nobu-san Nobu-san | 26. března 2009 v 19:34 | Reagovat

je to skvělý :D uplná nádhera :D jen sem musel občas zapojit mozek při luštění chyb, ale je to pěkný ;) možná ty chyby k tomu dodávaj ten puberťáckej styl :D :D

5 Suki-san Suki-san | 20. listopadu 2009 v 16:50 | Reagovat

fakt moc hezký :) ,začínám být tady na těch povídkch být závislej xD .3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama