Hele lidi pořád slibuju a skutek utek že?...a víte vy co? Je na čase vidět výsledky....
Kdyžták ještě nemám internet....dělám to ve škole....je to jedna z prvních povídek co jsem napsala
Mno takže teď momentálně čtu mangu Bleach a propadla jsem jí. Hlavně dvěma postavám. Sice tam jedna z nich je až po dlouhé době, ale snad jen kvůli těm dvěma jsem to začala číst. Kdo to je..? Jsou to dvě dívky (jinak bych to ani zde nezvěřejňovalaXD) Jedna se jmenuje Soi Fong a ta druhá Yorurichi. Žák a její mistr. Ano ano....vím. Nejsou v manze ani v anime zpárovány. Já to vim....jenže. Trochu jsem se v tom začala vrtat. Spatřila jsem pár obrázků z těma dvěma. Dost se mi líbí tenhle pairing. Takže tohle je moje první fanfiction. A jsem zvědavá na vaše názory. (Mimochodem mám další kapitolu Naary a povídku o které jsem se pouze zmiňovala už spatřila světlo světa třetí kapitola.....světe div se...dnešek jsem celý věnovala povídkámXD) už dost keců. Přejdeme k povídce.
Žánr: Komedie/Parodie
Pairing: Soi Fong/ Yoruichi
Dnes byl nádherný den. Nádherný a neobyčejný. Teda aspoň pro dívku právě sedíc a odpočívajíc na zemi po tréninku se svou Suzumebachi (pro nezasvěcené do Bleache: Zkráceně, je to její zbraň..nadále nebudu rozebíratXD) . Pro Soi Fong byl tento den opravdu neobyčejný. Dnes byl totiž valentýn. Den všech zamilovaných. Soi Fong si neustále opakovala svůj plán. "Yoruichi-sama dostane ode mě bomboniéru, ale musím být nenápadná...nesmí mě vidět" S úsměvem se zvedla a odešla. Ovšem nevšimla si, že její učitel byl celou tu dobu na jednom stromě kousek od ní v podobě kočky a vše to slyšel. Sice je z ní cítit opravdu silné duševní napětí, ale tomu Soi Fong chybně nevěnovala pozornost. "Takže ty mi chceš dát k valentýnu dárek a být přitom nenápadná. Jak pošetilé, Soi Fong" řekla Yoruichi v podobě kočky a seskočila ze stromu. "Tak ti to uděláme trochu složitější, Soi Fong." Přeměnila se do své pravé podoby a šla směrem, kterým se její žačka vydala. Jakmile byla v dostatečné blizkosti zakřičela na svou žačku. "Jdeme trénovat, Soi Fong" Soi Fong se překvapeně otočila. Teď teprve věnovala pozornost duševního napětí. "A-ale Yoruichi-sama já ještě....ještě něco musím zařídit." Začne se okamžitě vykrucovat z tréninku. "Žádné výmluvy, Soi Fong. Viděla jsem tě trénovat, takže na trénink se mnou určitě čas máš. Neříkej mi, že máš nějakou misi. To bych musela vědět už dřív." Soi Fong neměla na výběr. Musela uposlechnout svoji Učitelku. Tak se tedy vydala směrem k Yoruichi a modlila se k tomu, aby trénink nezabral celý den. Yoruichi ovšem o dárku k valentýnu věděla a tak naschvál jen tak Soi Fong nepustila. Trénink trval celý půl den. Soi Fong již byla naprosto vyčerpaná. A to se jí hodilo. Unaveně sebou švihla o zem. "Yoruichi-sama...já už nemůžu. Jsem naprosto vyčerpaná" Yoruichi jí pomohla vstát. "Tak dobrá. Dnes tě už nechám na pokoji. Ale musím tě pochválit. Jsi opravdu den ode dne silnější."..Soi Fong se začervenala a poděkovala. "Pak tedy zajdeme někam. Třeba do horkých pramenů. Co ty na to?" zeptá se Yoruichi a přitom si tiše libuje..."Ne, Soi Fong, nenápadná být opravdu nemůžeš. Chci ten dárek od tebe dostat osobně." "A-ale..." Začne namítat Soi Fong. "žádné ale, dneska máš snad volno ne? Žádné výmluvy, jdeme" Nakáže Yoruichi. Soi Fong jen odevzdaně přikývne a začíná být zoufalá. "Jestli mě dnes Yoruichi-sama nepustí, tak jí to nebudu moci dát aniž bych byla nenápadná. Je to jako kdyby mi to dělala naschvál. Počkat. Dám jí to až bude spát. Musím být ale rychlá. Musím být pryč dříve než jí probudí mé duševní napětí, ano. Yoruichi-sama. Dám vám dárek i za cenu svého ztrapnění. Soi Fong, ty jsi génius" Začne se tiše radovat nad tím, co právě vymyslela. Jenže netušila, že přesně tohle bylo to, čeho chtěla Yoruichi dosáhnout. Dojdou k pramenům. Yoruichi se začne pomalu slékat před Soi Fong. Ta zčervená a okamžitě se otočí. Aby neviděla Yoruichi nahou a aby Yoruichi nespatřila potůček krve, jenž se vytrousil z jejího nosu. Yoruichi se nad reakcí Soi Fong pousměje a řekne "Ale copak to je za nesmělé chování, Soi Fong? Copak nechceš vidět svoji učitelku nahou?" Soi Fong stojíc neustále zády k ní řekne překvapeně..."Yoruichi-sama, o čem to mluvíte? Proč bych tohle měla dělat? Copak jsem perverzní?" "Nevím, zda jsi nebo nejsi perverzní. Co když se pod tou maskou nesmělosti skrývá jakýsi perverzák" řekne s výsměchem Yoruichi. "Yoruichi-sama tohle není vtipné" zakřičí Soi Fong..."ale musím uznat, že bych chtěla vidět Yoruichi-sama nahou" Pomyslí si pro sebe Soi Fong..."Na co to myslím, nejsem perverzák, nejsem perverzák" začíná si v duchu říkat a přitom zběsile třepe hlavou. Z Yoruičinýho pohledu to muselo být dost komické. "Tak už tam tak nestůj a pojď taky do vody. Je to opravdu uklidňující, Soi Fong." Soi Fong se konečně otočí. Yoruichi byla zahalena po krk ve vodě. "Jaká škoda" Pomyslí si zase Soi Fong. "Sakra, přestaň myslet na takové věci!!!! Nejsem perverzák, nejsem perverzák, nejsem perverzák" Zase začne zběsile třepat hlavou. Yoruichi začne mít trochu strach o svou žačku. "Co se s tebou dnes děje, hm?" řekne starostlivě Yoruichi. "N-nic." okamžitě odpoví Soi Fong. "Tak už pojď do vody. Zdržuješ." Soi Fong se začne chystat ke slékání oděvu. V tom jí zastaví pohled patřící Yoruichi. "Yoruichi-sama...prosím, m-můžete se o...otočit..?" Yoruichi vykulí oči a začne se zase smát. "Ale no tak Soi Fong. To se tak moc stydíš?" Yoruichi se dneškem opravdu baví. Vychutnává si tu její nesmělost. Zavádí jí to to velice komických situacích. "Yoruichi-sama přece nejste perverzní" Řekne celá rudá Soi Fong. "A co když ano?" Poškádlí svojí žačku. "Y-Yoruichi-sama!!!!" Soi Fong už neví kudy kam. "Tak dobrá, dobrá" Yoruichi nechá Soi Fong napokoji a konečně se otočí. Soi Fong si konečně sundá veškerý oděv a konečně se chystá vlézt do vody. Jde dost pomalu. Yoruichi už nebaví nadále čekat než se Soi Fong odhodlá do vody vlézt. Otočí se směrem k ní a Stáhne ji do vody. "Yoruichi-sama, Baka!" řekne rozlobená Soi Fong své učitelce. "No tak, no tak. Nebudeš přece nadávat své učitelce ne?" Soi Fong otoči oči v sloup. "Hluboce se omlouvám Yoruichi-sama" Yoruichi se na ní podívá "áááh..ty se nikdy nezměníš že, Soi Fong? Kolikrát ti mám říkat, že se ke mě můžeš chovat jako k sobě rovnému." Soi Fong zase zrudne. "Já vím, Yoruichi-sama...já jen....ze zvyku. Ale nemusela ste mě tak zběsile chytit a nečekaně mě stáhnout do vody. Lekla jsem se." řekne provinile Soi Fong. "Kdybych to neudělala tak sem nikdy nevlezeš" řekne nakonec Yoruichi a již se tomu ani jedna z nich nevrací. Nastane chvilka klidu. Obě dvě si užívají horkých par a příjemně teplého pramene. Ticho je ale vyrušeno. Náhle začne někdo šíleně křičet. Soi Fong se hrozně lekne a nadskočí. To už ale na ní visí stejně vyděšená Yoruichi. Soi Fong v tu ránu došlo, že ten křik patřil právě Yoruichi. "Yoruichi-sama...co...co se děje?" Yoruichi se uklidní. Stále se ovšem křečovitě drží své žačky. "Ně-něco se mě najednou doktlo a já se hrozně lekla. Doufám, že to nebyl pavouk" Soi Fong vykulí oči. "Naše slavná a silná Yoruichi se bojí pavouků? To snad není možné. Vy, taková bojovnice a bojí se něčeho tak. Tak...." Soi Fong si náhle uvědomí, že Yoruichi je v jejím náručí. "Uáááááá" zakřičí hlasitě Soi Fong. "Oni jsou chlupatí a mají hodně nožiček" vymlouvá se Yoruichi. "Soi Fong? Jsi v pořádku? Hej, HEJ!!!" Pozdě. Její žačka je naprosto mimo. Oči má ve tvaru pohyblivých spirálů a z nosu jí tyskají vodopády krve. "Yoruichi-sama je u mě tak hrozně moc blízko. A je celá nahá" opakuje si stále dokola Soi Fong. "Hej Soi Fong...co je? Hej" Yoruichi se snaží svou žačku probudit a třepe s ní jako o život. Bezvýsledně......Po chilce."Už jsi v pohodě?" Zeptá se starostlivě Yoruichi. "Eh...jistě" Soi Fong vypadá jako kdyby dostala silný úder do nosu. Nos má ucpaný vatou, aby krev nadále netryskala. Nic lepšího Yoruichi nenapadlo. "Prosimtě, co to mělo znamenat Soi Fong?" tázavě se na ní podívá."uhm...to nic. Asi mi selhalo zdravé myšlení" vymluví se Soi Fong. "To sem si opravdu nemohla vymyslet nic lepšího? Yoruichi si teď bude myslet, že nejsem zcela duševně zdráva, baka, baka" zanadává si v duchu Soi Fong. "To si nemyslím" zničehonic řekne Yoruichi. "Já si myslím, že jsi objevila své perverzní choutky že, Soi Fong?" žákyně nevěří svým uším "Yoruichi-sama já nejsem žá-nejsem žádný perverzák" Obhajuje se Soi Fong, ale začne opravdu intenzivně přemýšlet nad tím, jestli nelže. "bylo příjemné mít Yoruichi-sama tak blízko u sebe a nahou *giggle*" pomyslí si v duchu Soi Fong. "Sakra já jsem fakt pervezní...přestaň myslet na nekalosti, Soi Fong" Takhle se napomínala neustále. Yoruichi na její reakci jen pokrčila rameny a prohodila "No, jak myslíš." a začala se zvedat. Soi Fong se zase okamžitě otočila a byla opět rudá. "Yoruichi-sama nemohla byste aspoň upozornit, když vylézáte ven?" Yoruichi se znuděně podívá" No jo pořád, ty neperverzní holko. S tebou je teda fakt zábava" Soi Fong se uraženě podívá stranou."Yoruichi-sama vy snad chcete abych byla perverzní."řekne uraženým tónem. "Možná, že jo, co myslíš ty...Soi Fong?" Uraženost se změní v překvapení. Soi Fong dnes své učitelce opravdu nerozumí. Nadruhou stranu. Vždycky byla taková. "Yoruichi-sama můžete mě poslat na smrt, můžete mi dát za úkol zničit cokoli a kohokoli, ale dobytka ze mě nedělejte." řekne vážně Soi Fong. Tak moc vážně, až Yoruichi jí nechala konečně napokoji."Dobrá, dobrá už tě nechám napokoji." Soi Fong si nad touto větou oddychne a plně důvěřuje tomu, že jí její učitelka nechá konečně být. Bez ostychu tedy vyleze ven a začne se oblékat. Má ale takový divný pocit. Podívá se na Yoruichi. "Yoruichi-sama říkala ste, že mě necháte být. Přestaňte na mě koukat!!!!!" Zakřičí nahlas Soi Fong. "Hihihi....omlouvám se, ale mě to fakt nedalo. Chtěla jsem vidět tvůj překvapený pohled. Neboj, já tě nevykoukám prosím tě. A navíc. Podmínkou bylo nedělat Z TEBE perverzáka. O mě řeč nepadla...hihihih" "Yoruichi-sama přestaňte na mě koukat. Není mi to příjemné." celá rudá rychle zaleze za nejbližší kámen. "Kecám, je mi to příjemné, když na mě koukáte, ale najevo to dát nemohu" posmutní si Soi Fong a rychle si oblékne oděv. Vrátí se ke své učitelce. "Tak Soi Fong co teď?" Yoruichi docházejí nápady co dělat. Večer je až za dvě hodiny. A aby si teď lehla. To se jí opravdu nechtělo. Soi Fong chtěla vypadat jakože už nikam nespěchá a tak řekla. "Mohli bysme se jít najíst. Mám docela hlad. Co myslíte?" Nabídne Soi Fong. "Hm...to není špatný nápad. Tak jo. Jdeme" A vyrazili. Yoruichi trochu přemýšlela o tom, co má Soi Fong v plánu. Chce jí přece dát ten dárek. A třeba už nechce? Tak to ne. Soi Fong mi dá dárek ať to stojí cokoli. Jediné co chci je, aby byla při tom jak mi to dává na stůl načapána mnou. Sakra, jestli to Soi Fong vzdala tak jednoduše, začnu si to vyčítat. Yoruichi se tedy rozhodla jednoznačně. V restauraci před kterou právě stojí společně se svou žačkou se nesmí zdržet déle jak třicet minut. Soi Fong ještě musí pociťovat, že bude mít ještě možnost, aby jí mohla dát dárek na valentýna. "Tak, jdeme" Poručí Yoruichi a Soi Fong s hlasitým "Hai" jde za ní. Objedná si něco, co bude rychle hotové a co rychle zkonzumuje. To samé udělá i Soi Fong. Zdá se, že měli úplně stejný plán. Obě dvě dostali jídlo ve stejnou chvíli. Snědli ho snad rychleji než Naruto rámen(pozn.autora:tuto poznámku sem si nemohla odpustitXD). Zaplatili a rozloučili se spolu. Jakmile Soi Fong zmizí z očí své učitelce, rychle se rozeběhne směrem ke svému pokoji. Yoruichi udělá to samé. "Takže teď mohu využít situce. Yoruichi-sama je teprve na cestě domů a určitě tam nebude za takovou chvilku. Musela by běžet opravdu rychle a k tomu nemá žádný důvod. Tím tedy předám bomboniéru a nikdo nebude vědět od koho je." promyslí svůj plán Soi Fong a rozeběhne se vstříc Yoruičinýmu pokoji. Mezitím Yoruichi vymýšlí zas ten svůj plán. "Určitě se bude snažit využít situace, kdy odcházím z restaurace do svého pokoje. Takže určitě si musím také pospíšit, abych jí tam ještě zastihla a tím ji spatřila jak mi tam ten dárek dává. Pokud se tak nestane, pak to může druhý den popřít." Yoruichi promyslí zase svůj plán a rozebehne se plnou rychlostí směrem ke svému pokoji. Soi Fong se konečně dostala do Yoruichinýho pokoje. Položila dárek na stůl a na něj položila růži. Už se chystala k odchodu(jak jinak než oknem), Když v tom "Stůj, Soi Fong" zakřičí na ní kdosi ze dveří. Soi Fong se pomalu otočí. A spatří svou učitelku (To bylo ale překvapeníXD). "Yoruichi-sama já...přišla jsem se podívat jestli tu náhodou nejste a...." "Nelži mi, Soi Fong" Řekne tiše Yoruichi. Soi Fong neví kudy kam a tak zvolí nejjednodušší způsob. Útěk oknem. Který původně plánovala. Yoruichi hned došlo co má Soi Fong v plánu. Ohromnou rychlostí jí zaterasila cestu a chytla jí za ruku pro případ, kdyby chtěla utéct dveřmi. "Odpověz mi Soi Fong, proč utíkáš?" Soi Fong vhrknou do očí slzy. Tato reakce Yoruichi překvapí a pustí svou žačku. Ta se skácí k zemi. "Omlouvám se Yoruichi-sama. Moc se omlouvám. Chovám se jak malé dítě. Jen sem vám chtěla dát dárek k dnešnímu valentýnu. A abych se vyhla otázkám, které teď rozhodně budete pokládat, tak jsem to chtěla udělat nenápadně." Yoruichi si k ní přiklekne. "Soi Fong. Když chce někdo někomu dát dárek k valentýnu, tak přeci nemusí říkat, co to znamená ne?" řekne uklidňujícím hlasem. "I....i to je důvod proč sem nechtěla být viděna" vykoktá mezi vzlyky Soi Fong. "Soi Fong." Zašeptá yoruichi své vzlykající začce do ucha. "Takže tohle je pravý důvod jejího dnešního chování a vůbec chování ke mě celkově. Ach Soi Fong. Jako člověk jsem zklamala viď? Omlouvám se ti." říká si pro sebe Yoruichi. Soi Fong přestane vzlykat a rychle se zvedne. "To už by stačilo. Přece vám tu nebudu brečet jak malé dítě. Slz už bylo prolito dost. Slzy jsou projevy slabošství a to si pod vaším velením ani nesmím dovolit." Yoruichi se zvedne. Soi Fong se začne chystat k odchodu, ale Yoruichi ji zase zastaví. "Nemůžeš odejít uprostřed konverzace. Navíc je tu ještě jeden problém" Soi Fong se otočí směrem ke svému veliteli, ke kterému tolik vzhlíží, tolik uctívá a tolik.....tolik miluje. "Víš....ty jsi mi přinesla opravdu pěkně drahou bomboniéru a překrásnou růži...a já pro tebe nemám nic" pronese krapítek omluvně Yoruichi. Vzápětí se její pohled změní a doslova Soi Fong začne propalovat očima. "Ehm....jak ste řekla. Tento svátek je určen pro určitý druh emocí a citů. Proto jsem vám já dala dar a proto jste mi ho vy nedala." Vysvětlí situaci Soi Fong. "Ale to není tak, že bych ti nechtěla nic dát Soi Fong. To je proto, že můj dárek nebude nic stát. To je proto, že jsem tě musela dneska celý den někam tahat, abych si mohla určit přesnou chvíli kdy budeš v mém pokoji." Soi Fong dnes OPRAVDU své velitelce nerozumí. "Vy...vy jste...celou tu dobu...věděla, že jsem k vám dnes přijdu?" Yoruichi se při této větě rozesměje. "Ano, věděla. Ale dost keců. Chci ti předat můj dárek." Soi Fong nerozumí. Yoruichi nemá nic v ruce. Pod jejím oblečením asi těžko něco bude. Má oblečení přesně na tělo. I přesto, že Soi Fong nic nikde neviděla tak se její učitelka k ní pomalu přibližovala. Yoruichi už byla od Soi Fong asi pět centimetrů. "Takže....všechno nejlepší k valentýnu Soi Fong" řekne ještě Yoruichi, chytne hbitě a jemně Soi Fong okolo pasu a přitáhne si ji k sobě. Jejich rty se spojí. Soi Fong nemůže uvěřit tomu, co se právě odehrává. Jakmile se vzpamatuje zavře oči a oddává se. Z blaha se Soi Fong podlomí kolena a společně s Yoruichi spadnou na zem. Yoruichi se zvedne. Leží na Soi Fong, která jí hluboce kouká do očí. Soi Fong to napětí mezi nimi už nevydrží a přitáhne si Yoruichi zase k sobě. Takhle to pokračuje ještě nějakou dobu. Soi Fong náhle ztratí veškeré zábrany a zapluje své velitelce pod tričko. "Ale, ale, ale ty jsi teda nakonec perverzák, Soi Fong" Posměšně prohodí yoruichi. "Yoruichi-sama...nejsem perverzák, ale při pohledu na vás občas přemýšlím o opaku"řekne po pravdě Soi Fong. Po těchto slovech skončili obě nahé u Yoruichi v posteli. (Pozn. autora: omlouvám se, ale píšu shoujo-ai povídky né yuri....takže se omlouvám, ale postelové scény budu vynechávat. Každý z vás ať si to domyslí podle svého.XD). Usnou si v náručích a přikryté.........takhle zkončil krásný a neobýčejný den. Takto skončil valentýn Soi Fong, jež tajně milovala svoji Veliteku už opravdu dlouhou dobu. Neví, zda udělala správně. Ale momentálně je jí to uplně jedno. Zažila nejkrásnější valentýn na světě po boku Yoruichi. Po boku svého valentýnského dárku.
Vaše Reiko
xD Wow ,pěkná...moc pěkná :DD