close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi. (Kurt Cobain)

Stačí kapka krve 10

12. dubna 2010 v 21:07 | reiko-chan |  Shoujo ai povídky
Kapitola deset.....Kdo jsi Ryomou?....

    Kin strnule stojí a nemůže uvěřit tomu, co právě vidí. Ryomou má odhalenou tvář. Jak tam strnule stojí tak z ní najednou vypadne

    "Ryomou ty jsi....ty jsi.........odhalená a já ti nevidím na obličej zatraceně!!!!!"

     V tu samou chvíli se Kein podívá zblízka na tu, kterou odhalil....

    "Cože???!!!! Ty???!!! Já myslel, že už nežiješ sakra"

     Kein je překvapen.

     Nemůže uvěřit, že právě spatřil toho, koho spatřil. Díky nepřítomnosti Keina se Ryomou dostane ze spárů jeho goril a dostane se ven z klece. Bleskovou rychlostí si nasadí na obličej brýle a šátek přes pusu, kterou sebere Keinovi.

    Kin je také mimo. Neviděla sice své mistyni do obličeje, takže stále neví, kdo se skrývá pod maskou, ale překvapila jí Keinova reakce. Nikdy se nezajímala o to, kdo je její mistr a jak vlastně vypadá, ale teď jí to začalo zajímat až nebezpečně hodně.

    Ryomou ví o přítomnosti Kin, tak jí okamžitě vezme do náruče a odpeláší s ní pryč. Kin se za dobu, kdy se ocitne v náruči své mistrové se snaží vidět aspoň trochu do jejího obličeje. Ryomou s ní doběhne až nakonec lesa a tam Kin postaví na nohy.

    "Uhm....mistře? Já...Kdy mi řeknete kdo jste? A proč byl Kein tak překvapený, když vás viděl?"

     Ryomou přesně tuto otázku čekala, tak klidně odpoví

    "Kin.....já myslím, že můj obličej neuvidíš nikdy. Svou identitu si hlídám jako oko v hlavě víš? Mám k tomu své důvody. Kein byl překvapen, protože jsme staří známý a teď musí zemřít, když ví, kdo jsem. Musí zemřít, co nejdřív."

     Kin se trochu zamyslí

    "Hm....ale stejně by mě zajímalo jak vypadáte. Čistě ze zvědavosti. Ale nebudu vás nutit, to říct,  stejně s vámi přemlouvání nepohne"

     Ryomou jen kývne na souhlas a dál se o tom raději nebaví.

    Mezi nimi vznikne nepříjemné a trapné ticho. Ryomou se ho snaží prolomit

    "Hele, mrzí mě, že si se ho nemohla na nic zeptat a teď se už asi nezeptáš. V zájmu bezpečí mého a tvého musí zkrátka zemřít. Snad se o Rayle dozvíš něco někde jinde."

     Kin si uvědomí pravdu, kterou Ryomou vypustila z úst a trochu posmutní. Holt se nedá nic dělat. Může teď jenom věřit v jedno-Rayla se jí musí ukázat sama. Když to neudělá, tak ani nemá cenu se jí snažit hledat, jelikož zjevně už nemá zájem. Tuhle myšlenku, ale zamítá.

    Někde uvnitř v srdci věří, že se zase setkají a budou šťastní až na věky věků. Zní to naivně, ale právě tato naivní a dětská myšlenka jí dává sílu a odhodlanost, díky které dokázala překonat začáteční zkoušky upíra.

    "Mistře? Já...jen se chci zeptat....vlastně...už nic"

     Kin se hlavou tak rychle míhaly myšlenky, že jejicch rychlosti vůbec nestíhala.

    "Neboj se Kin a ptej se"

     Kin se trochu váhavě podívá na Ryomou a přemýšlí jestli se má zeptat a nebo ne. Mezitím konečně doběhnou na konec lesa a sednou si na ten největší strom, který spatřily. Kin se konečně odhodlá k otázce...

    "Proč mi vlastně pomáháte, Ryomou?"

     Ryomou se podívá docela překvapeně. Tuto otázku vskutku nečekala.

    "No...já...řekněme, že se ve mě probudily jakési pudy chránit tě, nevím proč sem to udělala. Holt některé lidské unáhlené rozhodnutí bude upír dělat celý život"

     Doufala, že tyto slova Kin uspokojí, naneštěstí se tomu tak nestane, následuje další otázka.

    "Hm...aha....já si myslím, že to není pravda. Proč zrovna já? Určitě si takovýhle situacích zažila spousty, teda pokud jsem nebyla jediná koho sis vzala do pěče, ale pokud ano, proč zrovna mě?"

     Ryomou teď je úplně na větvi. Neví, opravdu neví co říct. Kin bohužel na odpověď čeká a nenechá se odradit.

    "No, já...jsi první koho jsem si vzala do péče...udělala jsem to proto, že....totiž já.....Kin prosím, nemůžem to nechat na jindy? Abych pravdu řekla, musím se nad tím zamyslet."

     Kin tedy souhlasí. Co jí zbývá? Vidí Ryomou poprvé v rozpacích a příjde jí to docela roztomilé a to jí prozatím stačí.

    "Tak...asi bysme měli jít Kin. Je čas zmizet. O Keina se postaráme jindy."

     Kin opět pouze zavrtí hlavou na souhlas. Jakmile souhlasila obě zmizeli rychlostí blesku. Kin běží směrem k úkrytu, ale Ryomou jí zadrží.

    "Dneska přespíme někde pod hvězdama, co říkáš? Je docela hezky a myslím, že když najdeme skvělé místo, kde nás nikdo nenajde, nebude třeba se něčeho bát."

     Ryomou nečeká na odpověď a běží rovnou za nosem.

    Kin nezbývá nic jiného, než jít za ní. Nikdy si to ještě neuvědomila, nebo spíše tomu nevěnovala pozornost, ale když byla Ryomou po jejím boku, tak se cítila tak nějak v bezpečí. V myšlence, že je Ryomou nablízku se jí lépe spí. Má svojí mistryni moc ráda, ale jak moc je tenhle cit velký?

     Náhle se Kin hlava zaplní myšlenkama na Ryomou. Nikdy si nevšimla, že něco takového by jí mohlo vůbec napadnout. Zahalená a temná osoba, o které vlastně nic neví. Zní to nebezpečně, ale právě to jí na Ryomou tak nějak přitahuje.

    "Bože, na co to myslím? Já a Ryomou? A kdeže. Přece miluju Raylu."

         Říká si v duchu Kin.

    Jenže se těmito slovy nijak nepřesvědčí.

     Chtě-nechtě si začne rozebírat plusy a mínusy Rayly a Ryomou.

    "Takže Raylu znám opravdu dobře. Miluju jí už od základky. Nikdy pro mě nikdo jiný neexistoval. Teda počkat...jak moc vlastně Raylu znám? A znám jí vůbec? Tak nevím. Dále...je šíleně malá pravděbodobnost, že jí ještě někdy uvidím, ale až jí uvidím, co se vlastně stane? Budu jí milovat, tak jako před dvěma lety? Tak to by byla Rayla a teď Ryomou...Ryomou je se mnou pořád. Když jsem s ní, tak na Raylu tak nějak zapomínám. Chrání mě a dělá pro mě vše, co se dá. Otázkou ale zůstává, kdo je ona zač a jak vůbec vypadá. Jenže mě tohle k ní tak nějak sedne víc než k Rayle. Jako temnou a zahalenou osobu jsem jí poznala a jako takovou jsem si jí i zamilovala. Miluju jí? Nebo mi na ní jenom a pouze záleží? Ne....I když má Ryomou víc kladů než Rayla, tak si myslím, že stále miluju Raylu. Jo miluju Raylu."

     Dokončí v hlavě svojí analýzu, ale upřímně: Výsledkem si není moc jistá. Mezitím Ryomou najde konečně místo, kde by se mohli usadit. Přiběhne ke Kin a ukáže jí místo, které vybrala. Kin se místo opravdu líbí.

    Je to velký les na konci města. Uprostřed lesa se rozléhá obrovký palouček s přenádherným výhledem na hvězdy.


     "Líbí se mi tu, ale budeme tu v bezpečí?"

     S otázkou se obrátí směrem k Ryomou.

    Ta jen se zahaleným úsměvem na tváři prohlásí.

    "Hele o bezpečí se postarám já jo? Stejně mi stačí tak hodina spánku denně, narozdíl od tebe. Budu držet stráž. Vyspím se až odpoledne."

     Kin se tedy usměje a s klidem se uvelebí na zem. Ryomou jí následuje. Bezeslov koukají na hvězdy a užívají si klidné a krásné noci.

    Kin usne a Ryomou si jí začne prohlížet. Přesvědčí se, že Kin opravdu spí. Sundá ze sebe šátek a pomalu se přiblíží ke Kin.

    "Bože, co to dělám? Tohle bych dělat neměla. Doufám, že se neprobudí, nemohu si už pomoci."

     Říká si v duchu Ryomou a začne se přibližovat ke Kininým ústům. Přibližuje se opravdu pomalu a nervózně. Doufá, že se Kin neprobudí.

    Přiblíží se natolik až ucítí horký dech z úst Kin. V tom náhle Kin sebou cukne. Ryomou se lekne a oddálí se od ní. Nasadí si masku zpět na sebe a povzdychne si.

    Celou noc už jen kouká na hvězdy a neodvažuje se to zopakovat. V tom se Kin náhle zvedne a namíří si to přímo k Ryomou.

    Ryomou je trochu překvapená, co se děje, ale v klidu sedí dál. Kin už je přímo před Ryomou, ale nezastavuje se. Srazí překvapenou Ryomou na zem a...................................................pokračování příštěXDXD

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Futachi-senpai Futachi-senpai | 13. dubna 2010 v 14:43 | Reagovat

Co je to za zvyk takhle končit zrovna v nejlepší situaci? :D

2 Kira Seigi Kira Seigi | Web | 13. dubna 2010 v 16:01 | Reagovat

áááá jednou mě tohle zabije xDDDDDDDDDDD

3 reiko-chan reiko-chan | 13. dubna 2010 v 20:49 | Reagovat

Přece ste si nemyslely, že se tak brzo dozvíte? *ďábelský úsměv*

4 Kitty Kitty | Web | 24. dubna 2010 v 21:22 | Reagovat

[3]: Zloune T___T Já potřebuju porkačování *cloumá s ní*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama