close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi. (Kurt Cobain)

stačí kapka krve 8

1. dubna 2010 v 20:01 | reiko-chan |  Shoujo ai povídky
tak a máme tu Apríl....a když už je teda ten svátek...tak jsem přihodím další kapitolku:D

Kapitola osmá.....úplněk...

    Ryomou neúnavně budí svojí milou studentku, ale ta ne a ne se probudit. Trochu ji to už rozčiluje a tak Kin probere šílenou fanfárou. Kin po drastickém probuzení chce okamžitě buditeli darovat pár dosti neslušných slov, ale jakmile ji dojde, komu by nadávky patřily, tak jí okamžitě sklapne. 

    "Kin pohni se, za pár hodin získáš svou sílu a staneš se naplno upírem, tak se už neválej a poď. Teda! Na to, že jsi upír, tak si až nevídaně a neuvěřitelně spavá"

     Kin svého mistra poslechne a zvedne se z postele. Ryomou jí podá oblek a zbraně, chytne jí okolo pasu a s obrovskou rychlostí je přemístí na místo, kde by mohli mít klid na rituál.

    Kin je nedočkavá. Přešlapuje z místa na místo, běhá sem a tam, háže hvězdice a vrhací nože do terče, který si vyřezala do stromu. Bohužel i přes tyto činnosti se půlnoc ne a ne dostavit. Tak si Kin sedne vedle Ryomou a pozoruje s ní hvězdy.

     Hodinu před půlnocí se Kin zeptá proč vlastně museli vyjít tak brzo, když se všechno to pozdvižení bude dít až o půlnoci. Ta jí jednoduše odpověděla

    "Ráda koukám na hvězdy"

     Tohle Kin dopálí a raději se začne věnovat předešlým věcem.

     Pět minut před půlnocí jen Ryomou křikne na svou studentku, že to zachvíli začne. Kin náhle popadne strach a nervozita. Nemá vůbec ponětí o tom, co se bude dít, jak to bude vypadat, jestli to bolí a tak dále. Přesune se k Ryomou a vyčkává.

    Největší nervozita na ní spadne ve chvíli, kdy její mistr začne odpočítavat každou minutu, každou vteřinu před událostí.

    Stojí v záři obrovského měsíce. Stojí tiše a trpělivě. Nohy se jí klepou tak intenzivně, až to v ní budí pocit, že brzo spadne.

     Je půlnoc. Měsíc nabere rudý nádech. Kolem Kin a Ryomou se objeví clona, která kolem nich jen líně proplouvá. Clona se nakonec omotá kolem Kin. Její tělo zeslábne a všechny její smysly, nehledě na to, že je upír, se jí otupí. Neslyší nic jiného než svůj vlastní dech a zvuk clony, nevidí vůbec nic krom bílé barvy všude kolem ní. Nemůže pohnout ani jednou končetinou. Kinino bezvládné tělo se začne díky cloně vznášet vysoko nad zem. Clona se pomalu měnila v rubínově rudou záři.

     Náhle začne Kin bolet celé tělo. Má pocit, jako kdyby jí někdo chtěl přetrhnout vejpůl. Celé její tělo bylo až krutě napjaté. V tuto chvíli se rudá barva omotávající její tělo zhmotní do milionu maličkých jehliček. Svými hroty nemilosrdně začnou trhat veškeré její oblečení. Jakmile dosáhnou svého a Kin se ocitne úplně nahá ve vzduchu, tak se všechny jehly odeberou do prostroru zad a způsobují jí bezprodlení bolest právě tam. Kin to už tu bolest neztrpí. Její křik se začne rozhléhat po celém okolí.

    Ryomou to ze spoda všechno pozoruje a řekne

    "No tak Kin! Zvládla si i větší bolest a utrpení"

     Jehly i přes křik Kin nepřestávájí a nerušeně dál pářou její záda. Mezi tou spoustou krve už pomalu ani ty jehly díky své barvě nejsou vidět. Až dosáhnou svého, tak přestanou nadále týrat Kinina záda.

    Všechny se prozměnu shromáždějí u hrudníku. Ty maličké jehly se k sobě namáčknou blízko, tak blízko až se začnou slučovat až do poslední fáze přeměny-do obrovitánské harpuny. Jakmile naberou svojí konečnou podobu, zabodnou se Kin přímo do srdce.

    Po styku s tělem se harpuna rapidně změnší. Snad i o celou polovinu. Kin tuhle bolest už psychicky nezvládne a nervově se zhroutí. 

    Harpuna, ale nepřestává se svou činností. Oddálí se od těla a s poměrně velkou rychlostí se zabodne znova. Tentokrát terč není srdce ani záda, ale hlava.

    Po tomto incidentu se harpuna kompletně rozplyne. Kolem Kin se opět objeví bílá clona a pomalu jí snáší na zem přímo do náruče Ryomou. Ta jí okamžitě chytne a pomalu jí položí na zem. Sundá si svůj kabát a přikryje jím to bezvládné holé tělo ležící přímo pod ní. Odvede ji do úkrytu. Při odchodu pootevře Kin oči a podívá se na svou zahalenou mistovou. Ryomou se jen usměje. Kin to pozná a i přes její zahalenou tvář a úsměv jí opětuje načež zase zavře oči.

    "Zvládla si to dítě, ale tohle je jen začátek. Teď teprve poznáš co to je být upír"

     Kin se probudí až druhý den ráno v poledne. Opět oblečená a umytá. Chvilku se rozkoukává a přemýšlí, co se vlastně stalo a co se děje, zkrátka je zcela mimo.

    Pak si ale vzpomene na včerejšek.

    Okamžitě si začne prohmatávat místa, kde jí jehly způsobily nejvíce bolesti.

     Nenajde nic, vůbec nic. Nikde žádná jizva, žádná bolístka. Přesto jí ty místa hrozně bolí. Hlavně záda. Jakmile spatří Ryomou zrovna přicházející z kdehosic, tak se jí začne vyptávat jako obvykle. Ryomou ovšem nechce všechno vysvětlovat. Tohle je tak trochu složitější téma a bylo by to na dlouho. Ryomou nerada mluví dlouho. Raději stručně a jasně. 

    "Jsou věci, které nám zůstanou navždy zatajeny Kin. Smiř se s tím. Ale to, že tě jehly bodaly do zad mělo svůj smysl. A ačkoli to tvé ruce necítí, stopu to zanechalo. Stačí se podívat do zrcadla."

     Kin se konečně podívá.

    "Panebože ! T-to....to.....je...................TETOVÁNÍ???!!!"

    Zakřičí zcela zaskočená Kin.

    A opravdu.

     Celá záda jsou ozdobena nádherným tetováním obrovského štíra. Ryomou na její reakci okamžitě zareaguje.

    "Ano, ano je to tetování. A nemysli si, že ani toto nemá význam. Všechno, čím tě obdaří příroda ,a tohle je přírodní úkaz, má nejaký smysl. Máš tam štíra. To musí mít nějakou souvislost s tvojí novou silou. Hm....štír. Má jedový bodec a klepeta. Možná něco v souvisloti s jeho zbraněmi ho máš jako svůj smybol, ale také to může být absolutně něco jiného. Na to přijdeš až zjistíš, co umíš. Víc ti bohužel neřeknu. Je tu ale teď něco důležitějšího. Jak jistě víš, tak teď nyní už si opravdovým upírem. Vím, naše dohoda zněla, pokud zvládneš budu tě dál trénovat. Pokud nezvládneš zemřeš, ale ta první podmínka obnáší ještě jednu věc. Všechno to záleží na tobě. Nyní již nejsem tvým mistrem. Učiníš ho ze mě jedině tvým rozhodnutím. Nemusíš tu nadále zůstávat."

     Dokončí svou myšlenku s velkými starostmi.

    Jestli se Kin rozhodně odejít, tak se o ní bude dosti bát. Ještě není připravena stát se samostatnou, ale byla povina jí to říct. Ryomou zabalená v myšlenkách odejde pryč.

    Kin také začne přemýšlet.

    Co teď bude dělat? Jak se má rozhodnout? Z přemýšlení jí vytrhne zvuk....zvuk připomínající.....to až příště XD

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama