Ták...má tu šťastné druhé kulatiny povídky Stačí kapka krveXD...ne, nebojte se, nebudu zde zdržovat nijak dlouhým proslovem, když nedychtíte po ničem jiném, než po dalším díleXD. Já....jen vám chci opravdu moc poděkovat za to, že se vám ta povídka líbí. Nečekala jsem takovýhle ohlas a vskutku mě to těší a popohání dál k dalšímu psaní. A to vše jen díky vám.....takže...MOC VÁM VŠEM DĚKUJI!! A doufám, že se vám budou líbit mé povídky i nadále....
Vaše Reiko-chan:3
Kapitola 20.....klan Tamatzuki....
Kin vesele poskakuje kolem Ryomou. Vlastně ani neví proč je tak štastná. Snad ji změnil pohled na situaci fakt, že Ryomou, kterou chvíli považovala za mrtvou je živá a zdravá a nebo to zapříčil fakt, že mají jakýsi plán bé, který asi bude účinný? Nakonec to přeci, jak se zdá bude mít nějaké východisko.
Kin bohužel klesne úsměv okamžitě v době, kdy jí zase v hlavě začnou trápit myšlenky, kterými se zabývá už poměrně dlouho. Tentokrát ale nevyudrží myšlenku a zeptá se Ryomou.
"Ryomou...je jedna věc, která mě už trápí docela dlouho. Já vím, že nejsi vševěd, ale máš dost často velmi racionální řešení, které mě v osobních záležitostech chybí."
"Pokračuj"
řekne Ryomou aniž by se zastavila. Kin se tedy nadechne a zeptá se.
"Až tohle všechno zkončí , a já doufám, že to zkončí dobře, co bude dál? Máš nějaký plán do budoucnosti? Já totiž osobně vůbec nevím, co po tomhle všem mám jít dělat...jsem z toho naprosto bezradná"
Ryomou se zastaví a otočí se ke Kin. Měla už nějaký čas pocit, že Kin něco podobného trápí a jen čekala až se Kin zeptá.
"Víš Kin....máš pravdu...nejsem vševěd....stejně jako jsem nečekala, že budu mít nějakou Kin jako žáka před pár týdny, tak stejně i ted netuším co se bude dít na samém konci této absurdní války. Mohu ti ted zjednodušeně říct, že osud, který si zvolíš je jen tvá kapitola příběhu....ale jak víme není to úplně tak. Jsou i jisté podměty, který jednoduše ovlivní naše rozhodnutí.....za dobu, co chodím po tomto světě jsem se naučila jeden poznatek, který ti snad pomůže. Nikdy nepřemýšlej nad novou kapitolou svého života, když si ještě nedokončila tu předchozí. Chápeš má slova?"
Kin kývne a začne o těch slovech uvažovat. Pak jí ale myšlenky zabloudí někam jinam
"Jak to ta Ryomou dělá, že vždy najde způsob jak mě pouhými slovy uklidnit?"
Pomyslí si pro sebe Kin. Z přemýšlení jí náhle Ryomou vytrhne větou.
"Tak a sme tu"
Kin jen vyjeveně kouká na krásnou bílou bránu. Ryomou si všimne jejího pohledu.
"Ale Kin...to se na dámu nesluší takhle koukat a navíc....tohle je též i dům Rayly, tak mi neříkej,že nevíš kde bydlela"
Kin se okamžitě otočí na Ryomou.
"Nevěděla Ryomou. O své rodině nikdy nemluvila. Znala jsem sice její matku a Hameko, ale to vždy když sme se náhodou někde potkali. Všichni se přede mnou chovali jako.....jako....."
"Chceš říct lidi?"
dořekne za Kin Ryomou. Ta jen kývne.
"Chápu"
prohodí Ryomou a raději zaklepe na dveře. Na druhé straně se hned ozve hrubým hlasem.
"Kdo je tam?"
Ryomou se nadechne.
"Tady Ryomou-lovkyně upírů. Dovoluji si žádat vašeho pána o poslechnutí jistého návrhu"
Obě dvě chvíli čekají.
Nakonec se dveře otevřou. Vstoupí dovnitř, kde na ně čeká jeden ze sluhů. Vede je přímo do kanceláře jeho pána.
Kin se nestačí divit tomu co právě vidí. Kolem ní je nádherně opečovávaná zahrada se spoustou květin různých barev a uprostřed toho všeho obrovská fontána.
"Tak tohle je život Rayly. Ona patří ke šlechtickému rodu"
Pošeptá Kin. Ryomou to uslyší.
"Kin....klan Tamatzuki je velmi uznávaný rod. Nejen mezi noční havětí, ale i mezi obyčejnými lidmi."
Kin je bez sebe. Připadá si jako ve středověké zámecké zahradě. Na samém konci překrásné zahrady je též i krásný zámek. Je celý bílý a vstupní dveře zdobí dva mohutné sloupy.
I uvnitř je krásně. Velká okna prosvítají celý zámek a červené koberce s třásněma na konci tu krásu ještě více potrhují. Sluha je odvede až před dveře kanceláře.
"Zde vás poprosím, abyste mi dali veškeré zbraně, které máte. Jinak vás nemohu pustit dále."
Kin znejistí a podívá se na Ryomou. Ta v klidu odevzdává svůj meč. Kin jí tedy následuje.
"Tak nyní můžete jít dál, ale nesmíte se zdržet déle než 30minut. Pána ještě čeká důležitá schůze"
Ryomou jen kývne a zatuká. Ze vnitř se jen ozve "Dále". Obě vejdou dovnitř. Kin chce následovat Ryomou až ke stolu, kde sterý pán pracuje.
"Ne Kin...zůstan zde u dveří. Není slušné abysme šli obě."
Kin poslechne. Nezná zdejší etiku, tak je lepší nedělat neplechu.
Ryomou přejde až k obrovskému skleněnému stolu a zdvořile poklekne.
"Ale, ale, ale Kohopak to tu máme. Jen si stoupni Ryomou a řekni mi co bych pro lovce úpírů mohl udělat?"
Ryomou se na přání zvedne
"Pane myslím, že mám řešení vašeho dlouholetého sporu mezi vašimi rody. Jak jistě víte, díky Hameko jsme byli já a Kin připleteni do vaší otevřené války."
"Pokračuj"
pobízí starý muž Ryomou.
"Myslím, že největším oříškem ze strany upírů je Kein. Ten jediný neustále touží po válce a chce zničit váš rod. Proč dále bojovat s upíry, když může nastat mír? Věřím, že už musíte být unavený z neustálé nejistoty. Věřím, že kdyby byl Kein mrtev, tak by i upíři souhlasili pro mír. Jistě i oni už chtějí mít klid. Ale co mohou dělat, když jim Kein velí."
Strarý muž poslouchá se zájmem.
"Ano má milá. To víš, že chci alespon do konce svého života ukončit i tuto nesmyslnou válku, ale jak jistě víš....nalézt Keina je velmi, velmi těžké. Je to takřka nadelfí úkol."
Ryomou je ráda, že načal, zrovna to, kde chce v konverzaci pokračovat.
"Ano...je to složité, ale my jsme ho už našli. A osobně ho zlikvidovali."
"Tak na to mám pouze dvě prosté otázky má milá. Kde mám mít jistotu, že je Kein opravdu mrtev? A jak mohu věřit, že válka opravdu zkončí??"
Kin po těchto otázkách znervozní. Nemají žádný důkaz, že by Keina opravdu zabili. Ryomou jí ale uklidní svým ledově klidným vystupováním.
"Pane.....jsem světoznámý lovec upírů. Pokud znáte naší zásadu číslo jedna, tak určitě víte, že vám ted nelžu. Jsem vskutku zásadový lovec. Navíc, jsem ty zásady sama vydala a kdybych je nedodržovala, tak bych byla vskutku špatným příkladem pro začínající lovce upírů"
Starý muž jen kývne a dodá.
"Pravidlo číslo jedna každého lovce upírů: Nikdy nelže, co se týče zabití upíra. Vždy svou práci vykoná až do konce."
Ryomou jen spokojeně kývne.
"Tak to by vám mohlo jako důkaz stačit. A k druhé otázce se vyjádřím jednoduše. I když Raylu naleznete.....ona s vámi určitě spolupracovat nebude a nebude spolupracovat ani s upíry. Kdyby chtěla bojovat, tak už se na nějakou stranu dávno přidá a vsadím své brýle, že o válce už dávno ví. Navíc....alespon se můžete pokusit o mír."
Starý muž začne uvažovat. Nakonec prohlásí.
"Máš pravdu Ryomou.....můžeme se o to pokusit. Děkuji ti, ale bohužel Hameko se takto nesmíří s tímto východiskem. Budete s ní mít problémy."
"Nemějte strach pane. My už si nějak poradíme."
Ryomou se ukloní, poděkuje a rozloučí se. Starý pán Tamatzuki se zastaví pohledem na Kin.
"Ach ty jsi Yatsumi vid? Prosím přistup blíž at si tě prohlédnu"
Kin znervozní téměř okamžitě se podívá na Ryomou.
"Neboj se Kin. Budu hned za dveřmi. Pokud se bude něco dít, tak křič"
A odejde pryč.
Kin se tedy přesune ke stolu a hluboce se ukloní.
"Takže tahle tvářička nám zblbla Raylu. Tvá krása musí mít okouzlující moc, když k sobě přitáhla tak výjimečné dítě jako je právě moje vnučka."
Kin se postaví.
"Ano pane jsem to já. Dívka, která popletla vaší Rayle hlavu jak mi neustále vtlouká do hlavy Hameko"
Starý pán se jen usměje.
"Ale ted mi děvče pověz.....proč tolik usilujete o mír mezi námi. Vlastně se vás to vůbec netýká. Jediné, co mi Hameko řekla bylo, že Raylu najdete."
Kin tedy zavře oči, nadechne se a začne starému muži vyprávět celý příběh. O tom jak se původně myslela, že Rayla je mrtvá, jak z ní Kein udělal upíra, jak se jí ujala Ryomou a zachánila jí před zkázou nezkušeného upíra, o dohodě s Hameko a nakonec proč jsou zde.
"....Myslím pane, že by se Rayla mohla vrátit zpátky až zase nastane mír."
Pán jen poslouchá každé její slovo.
"Jsi velmi moudrá a milá dívka Yatsumi. Nyní chápu, co na tobě Rayla viděla, ale nyní už běž....mám ještě důležitou schůzi."
Kin se znovu ukloní, poděkuje a odejde.
Za dveřmi na ní čeká Ryomou. Kin už očekává nějaké otázky, ale Ryomou jde rovnou z domu pryč. Kin ji rychle následuje. Za branou zámku rodu Tamatzuki Kin okmamžitě promluví.
"To bylo nějak podezřele jednoduché Ryomou"
Ryomou se na ní beze slova otočí. Kin to dojde. Okamžitě si vzpomene na Hameko.
"Kin.....Hameko se nevzdá a půjde po tobě. ted už své důvody nemůže skrývat za válkou mezi rody. Ted již nemá co ztratit a tak tě bude chtít zabít."
Kin se zamyslí.
"Proč to ale neudělala už když jsem byla člověkem?"
"protože se všichni z klanu Tamatzuki zapřísáhli, že lidem své přednosti nikdy neukážou. Tají to před lidmi."
Kin posmutní.
"Takže ještě není konec"
povdechne Kin.
"Bohužel ne Kin"
Zničehonic za nimi kdosi zakřičí.
"Hej....počkejte!"
Ryomou s Kin se otočí.
"A hele....my o vlku..."
Prohlásí Ryomou.
Hameko rozzuřeně běží za nimi a pímo před Kin se zastaví.
"Tak takhle by to nešlo.....pokud vím...dohoda zněla jinak. Najděte Raylu a vše se obejde bez potíží"
Kin se uchopí slova
"Ale my našli nanásilné řešení....my..."
vtom jí do řeči vstoupí Hameko.
"Co....zabili ste Keina....ale to měla udělat Rayla....vaším úkolem jí bylo pouze najít.."
"Ale už jí nepotřebujete..."
řekne Ryomou.
"Ne rod možná ne...ale já ano. Jediný kdo ji byl schopný najít si byla ty Kin. Za tuhle zradu zaplatíš životem."
"Hameko ale já s tebou nechci bojovat"
zpozorní kin.
"Na to je pozdě....nad tímhle si měla přemýšlet v době, kdy si naši úmluvu změnila"
Dořekne a bez upozornění začne proti Kin tasit svůj meč.
Kin vesele poskakuje kolem Ryomou. Vlastně ani neví proč je tak štastná. Snad ji změnil pohled na situaci fakt, že Ryomou, kterou chvíli považovala za mrtvou je živá a zdravá a nebo to zapříčil fakt, že mají jakýsi plán bé, který asi bude účinný? Nakonec to přeci, jak se zdá bude mít nějaké východisko.
Kin bohužel klesne úsměv okamžitě v době, kdy jí zase v hlavě začnou trápit myšlenky, kterými se zabývá už poměrně dlouho. Tentokrát ale nevyudrží myšlenku a zeptá se Ryomou.
"Ryomou...je jedna věc, která mě už trápí docela dlouho. Já vím, že nejsi vševěd, ale máš dost často velmi racionální řešení, které mě v osobních záležitostech chybí."
"Pokračuj"
řekne Ryomou aniž by se zastavila. Kin se tedy nadechne a zeptá se.
"Až tohle všechno zkončí , a já doufám, že to zkončí dobře, co bude dál? Máš nějaký plán do budoucnosti? Já totiž osobně vůbec nevím, co po tomhle všem mám jít dělat...jsem z toho naprosto bezradná"
Ryomou se zastaví a otočí se ke Kin. Měla už nějaký čas pocit, že Kin něco podobného trápí a jen čekala až se Kin zeptá.
"Víš Kin....máš pravdu...nejsem vševěd....stejně jako jsem nečekala, že budu mít nějakou Kin jako žáka před pár týdny, tak stejně i ted netuším co se bude dít na samém konci této absurdní války. Mohu ti ted zjednodušeně říct, že osud, který si zvolíš je jen tvá kapitola příběhu....ale jak víme není to úplně tak. Jsou i jisté podměty, který jednoduše ovlivní naše rozhodnutí.....za dobu, co chodím po tomto světě jsem se naučila jeden poznatek, který ti snad pomůže. Nikdy nepřemýšlej nad novou kapitolou svého života, když si ještě nedokončila tu předchozí. Chápeš má slova?"
Kin kývne a začne o těch slovech uvažovat. Pak jí ale myšlenky zabloudí někam jinam
"Jak to ta Ryomou dělá, že vždy najde způsob jak mě pouhými slovy uklidnit?"
Pomyslí si pro sebe Kin. Z přemýšlení jí náhle Ryomou vytrhne větou.
"Tak a sme tu"
Kin jen vyjeveně kouká na krásnou bílou bránu. Ryomou si všimne jejího pohledu.
"Ale Kin...to se na dámu nesluší takhle koukat a navíc....tohle je též i dům Rayly, tak mi neříkej,že nevíš kde bydlela"
Kin se okamžitě otočí na Ryomou.
"Nevěděla Ryomou. O své rodině nikdy nemluvila. Znala jsem sice její matku a Hameko, ale to vždy když sme se náhodou někde potkali. Všichni se přede mnou chovali jako.....jako....."
"Chceš říct lidi?"
dořekne za Kin Ryomou. Ta jen kývne.
"Chápu"
prohodí Ryomou a raději zaklepe na dveře. Na druhé straně se hned ozve hrubým hlasem.
"Kdo je tam?"
Ryomou se nadechne.
"Tady Ryomou-lovkyně upírů. Dovoluji si žádat vašeho pána o poslechnutí jistého návrhu"
Obě dvě chvíli čekají.
Nakonec se dveře otevřou. Vstoupí dovnitř, kde na ně čeká jeden ze sluhů. Vede je přímo do kanceláře jeho pána.
Kin se nestačí divit tomu co právě vidí. Kolem ní je nádherně opečovávaná zahrada se spoustou květin různých barev a uprostřed toho všeho obrovská fontána.
"Tak tohle je život Rayly. Ona patří ke šlechtickému rodu"
Pošeptá Kin. Ryomou to uslyší.
"Kin....klan Tamatzuki je velmi uznávaný rod. Nejen mezi noční havětí, ale i mezi obyčejnými lidmi."
Kin je bez sebe. Připadá si jako ve středověké zámecké zahradě. Na samém konci překrásné zahrady je též i krásný zámek. Je celý bílý a vstupní dveře zdobí dva mohutné sloupy.
I uvnitř je krásně. Velká okna prosvítají celý zámek a červené koberce s třásněma na konci tu krásu ještě více potrhují. Sluha je odvede až před dveře kanceláře.
"Zde vás poprosím, abyste mi dali veškeré zbraně, které máte. Jinak vás nemohu pustit dále."
Kin znejistí a podívá se na Ryomou. Ta v klidu odevzdává svůj meč. Kin jí tedy následuje.
"Tak nyní můžete jít dál, ale nesmíte se zdržet déle než 30minut. Pána ještě čeká důležitá schůze"
Ryomou jen kývne a zatuká. Ze vnitř se jen ozve "Dále". Obě vejdou dovnitř. Kin chce následovat Ryomou až ke stolu, kde sterý pán pracuje.
"Ne Kin...zůstan zde u dveří. Není slušné abysme šli obě."
Kin poslechne. Nezná zdejší etiku, tak je lepší nedělat neplechu.
Ryomou přejde až k obrovskému skleněnému stolu a zdvořile poklekne.
"Ale, ale, ale Kohopak to tu máme. Jen si stoupni Ryomou a řekni mi co bych pro lovce úpírů mohl udělat?"
Ryomou se na přání zvedne
"Pane myslím, že mám řešení vašeho dlouholetého sporu mezi vašimi rody. Jak jistě víte, díky Hameko jsme byli já a Kin připleteni do vaší otevřené války."
"Pokračuj"
pobízí starý muž Ryomou.
"Myslím, že největším oříškem ze strany upírů je Kein. Ten jediný neustále touží po válce a chce zničit váš rod. Proč dále bojovat s upíry, když může nastat mír? Věřím, že už musíte být unavený z neustálé nejistoty. Věřím, že kdyby byl Kein mrtev, tak by i upíři souhlasili pro mír. Jistě i oni už chtějí mít klid. Ale co mohou dělat, když jim Kein velí."
Strarý muž poslouchá se zájmem.
"Ano má milá. To víš, že chci alespon do konce svého života ukončit i tuto nesmyslnou válku, ale jak jistě víš....nalézt Keina je velmi, velmi těžké. Je to takřka nadelfí úkol."
Ryomou je ráda, že načal, zrovna to, kde chce v konverzaci pokračovat.
"Ano...je to složité, ale my jsme ho už našli. A osobně ho zlikvidovali."
"Tak na to mám pouze dvě prosté otázky má milá. Kde mám mít jistotu, že je Kein opravdu mrtev? A jak mohu věřit, že válka opravdu zkončí??"
Kin po těchto otázkách znervozní. Nemají žádný důkaz, že by Keina opravdu zabili. Ryomou jí ale uklidní svým ledově klidným vystupováním.
"Pane.....jsem světoznámý lovec upírů. Pokud znáte naší zásadu číslo jedna, tak určitě víte, že vám ted nelžu. Jsem vskutku zásadový lovec. Navíc, jsem ty zásady sama vydala a kdybych je nedodržovala, tak bych byla vskutku špatným příkladem pro začínající lovce upírů"
Starý muž jen kývne a dodá.
"Pravidlo číslo jedna každého lovce upírů: Nikdy nelže, co se týče zabití upíra. Vždy svou práci vykoná až do konce."
Ryomou jen spokojeně kývne.
"Tak to by vám mohlo jako důkaz stačit. A k druhé otázce se vyjádřím jednoduše. I když Raylu naleznete.....ona s vámi určitě spolupracovat nebude a nebude spolupracovat ani s upíry. Kdyby chtěla bojovat, tak už se na nějakou stranu dávno přidá a vsadím své brýle, že o válce už dávno ví. Navíc....alespon se můžete pokusit o mír."
Starý muž začne uvažovat. Nakonec prohlásí.
"Máš pravdu Ryomou.....můžeme se o to pokusit. Děkuji ti, ale bohužel Hameko se takto nesmíří s tímto východiskem. Budete s ní mít problémy."
"Nemějte strach pane. My už si nějak poradíme."
Ryomou se ukloní, poděkuje a rozloučí se. Starý pán Tamatzuki se zastaví pohledem na Kin.
"Ach ty jsi Yatsumi vid? Prosím přistup blíž at si tě prohlédnu"
Kin znervozní téměř okamžitě se podívá na Ryomou.
"Neboj se Kin. Budu hned za dveřmi. Pokud se bude něco dít, tak křič"
A odejde pryč.
Kin se tedy přesune ke stolu a hluboce se ukloní.
"Takže tahle tvářička nám zblbla Raylu. Tvá krása musí mít okouzlující moc, když k sobě přitáhla tak výjimečné dítě jako je právě moje vnučka."
Kin se postaví.
"Ano pane jsem to já. Dívka, která popletla vaší Rayle hlavu jak mi neustále vtlouká do hlavy Hameko"
Starý pán se jen usměje.
"Ale ted mi děvče pověz.....proč tolik usilujete o mír mezi námi. Vlastně se vás to vůbec netýká. Jediné, co mi Hameko řekla bylo, že Raylu najdete."
Kin tedy zavře oči, nadechne se a začne starému muži vyprávět celý příběh. O tom jak se původně myslela, že Rayla je mrtvá, jak z ní Kein udělal upíra, jak se jí ujala Ryomou a zachánila jí před zkázou nezkušeného upíra, o dohodě s Hameko a nakonec proč jsou zde.
"....Myslím pane, že by se Rayla mohla vrátit zpátky až zase nastane mír."
Pán jen poslouchá každé její slovo.
"Jsi velmi moudrá a milá dívka Yatsumi. Nyní chápu, co na tobě Rayla viděla, ale nyní už běž....mám ještě důležitou schůzi."
Kin se znovu ukloní, poděkuje a odejde.
Za dveřmi na ní čeká Ryomou. Kin už očekává nějaké otázky, ale Ryomou jde rovnou z domu pryč. Kin ji rychle následuje. Za branou zámku rodu Tamatzuki Kin okmamžitě promluví.
"To bylo nějak podezřele jednoduché Ryomou"
Ryomou se na ní beze slova otočí. Kin to dojde. Okamžitě si vzpomene na Hameko.
"Kin.....Hameko se nevzdá a půjde po tobě. ted už své důvody nemůže skrývat za válkou mezi rody. Ted již nemá co ztratit a tak tě bude chtít zabít."
Kin se zamyslí.
"Proč to ale neudělala už když jsem byla člověkem?"
"protože se všichni z klanu Tamatzuki zapřísáhli, že lidem své přednosti nikdy neukážou. Tají to před lidmi."
Kin posmutní.
"Takže ještě není konec"
povdechne Kin.
"Bohužel ne Kin"
Zničehonic za nimi kdosi zakřičí.
"Hej....počkejte!"
Ryomou s Kin se otočí.
"A hele....my o vlku..."
Prohlásí Ryomou.
Hameko rozzuřeně běží za nimi a pímo před Kin se zastaví.
"Tak takhle by to nešlo.....pokud vím...dohoda zněla jinak. Najděte Raylu a vše se obejde bez potíží"
Kin se uchopí slova
"Ale my našli nanásilné řešení....my..."
vtom jí do řeči vstoupí Hameko.
"Co....zabili ste Keina....ale to měla udělat Rayla....vaším úkolem jí bylo pouze najít.."
"Ale už jí nepotřebujete..."
řekne Ryomou.
"Ne rod možná ne...ale já ano. Jediný kdo ji byl schopný najít si byla ty Kin. Za tuhle zradu zaplatíš životem."
"Hameko ale já s tebou nechci bojovat"
zpozorní kin.
"Na to je pozdě....nad tímhle si měla přemýšlet v době, kdy si naši úmluvu změnila"
Dořekne a bez upozornění začne proti Kin tasit svůj meč.




















































