kapitola 17.....vzpamatuj se, prosím......
"RYOMOU"
Zakřičí Kin. Přiběhne k Ryomou.
"Panebože....to je šíp naplněnej jedem!!!!"
Okamžitě jak tohle řekne, šíp vytáhne vší silou z krku.
"Kin...to je v pohodě....budu v pořádku, neboj....."
A pokusí se zvednout. V tom ji Kin zastaví.
"Ne....musíš ležet...ještě se ti něco stane."
Ryomou si povzdechne.
"Bože Kin. Nemůžeme otálet. Musíme se okamžitě dostat ke Keinovi. Pokud to byl někdo od keina, tak se co nevidět budou chtít vzdálit a bude trvat zase několik týdnů než je vypátráme. Tolik času bohužel nemáme."
A jako vždy po svém proslovu očekává odmlku a souhlas. Protentokrát Kin nenechá situaci takovou jako vždy.
"Promin, že přerušuji tvůj proslov, ale dovolím si nesouhlasit. Kein určitě věděl, že jsem jednou příjdeš a nasadil jsem nějakýho specialistu na jedový šipky. Chápeš? Já myslím, že si tím chtěl usnadnit boj a jednodušeji tě porazit. Nevím...nevyznám se v upírech.....beru to pouze z lidské proradnosti"
Ryomou chvíli mlčí. Pak ve všem dá Kin za pravdu. Kein je v podstatě stejně proradný jako člověk.
"O to větší důvod vstát"
Na což Kin nemohla nic říct. Je to pravda. Nadruhou stranu nemůže Ryomou dovolit bojovat ve stavu jakém je. Ryomou se potí od hlavy až k patě. Po chvíli jí začnou hrozné horečky. V tu chvíli si to Kin uvědomí. Ted je to jasné. Žádné jiné východisko není. Kin musí bojovat proti keinovi. Kin se rychle zvedne a ruce dá v pěst. Ryomou to okamžitě pochopí.
"Kin....přestan...já ho porazim. Povedlo se mi zničit upíry i horšího kalibru než je Kein. On je pouze hůř tknutelnej, ale jinak je zranitelnej."
Kin si sedne k Ryomou a vklidu promluví.
"Ryomou sakra...jsem tvým žákem už dost dlouho. Nechci pořád jenom civět na to, jak mě zachranuješ. Projednou bych mohla tohle zkusit já ne? Dlužím ti to...navíc mám víc důvodů ho zabít než ty."
Ryomou dlouho po jejím rozhodutí přemýšlí, ale nakonec řekne spíš pro sebe.
"Hm...je stejně tvrdohlavá jako já. Takže nemá cenu jí to nějak zakazovat."
Kin se znovu posadí
"Jo.....ale tebe tu takhle taky přece nemůžu nechat"
Ryomou se pokusí zvednout. Potlačí bolest a opravdu se zvedne.
"Kin....o mě se nestarej..já se ooo...."
Nedořekne myšlenku, protože ztratí balanc a začne padat. Kin ji rychle chytne a postaví ji.
"cože si to chtěla říct Ryomou?"
Prohodí Kin ironicky.
"Hele Ryomou....nemusíš si přede mnou hrát na nelidskou bytost, která nezná bolest. Jéžiš Ryomou v mých očích už jsi hrdina....ocením, když se budeš občas chovat......mno....víc lidsky"
Ryomou se nasupí
"Já si přece na hrdinu nehraju.....myslíš, že zabíjení upírů je hrdinství? To je spíš závislost..... taky mám na ně vztek....a ve tvých očích hrdinou? Zkrátka tě nechci vystavit nebezpečí...to je vše"
Kin pomalu posadí Ryomou posadí taky a povzdychne....
Nastane chvíle ticha. Ticho vyruší Ryomou. Začnou jí šílené horečky. Kin běhá sem a tam, namáčí hadr (původně kus jejího kabátce) a dává ho Ryomou na čelo.
"Bože Ryomou...celá hoříš..."
Ryomou chytne Kin za ruku
"kin....já....kdybych náhodou....nemohla dál ti pomáhat...Udělej to, co ti říkám......Zab Keina a promluv s Hameko...pak budeš mít určitě klid"
Kin celou dobu jejího proslovu kýve hlavou na nesouhlas
"RYOMOU....PŘESTAN TAKHLE MLUVIT!!!!!"
Jenže Ryomou ji ignoruje a dál k ní promlouvá, co kdyby. A Kin dělá to samé. Nechce to poslouchat. Ryomou přece nezemře, nesmí. Tohle není možné. Ještě před chvílí jí vymlouvala vraždu Keina a ted jí říká, že by tady už nemusela být vůbec a nikdy.
Ryomou se začne potit ještě víc. Už je na pokraji svých sil a přestane o tom, co má Kin dělat. Místo toho unaveně usne. Kin neustále brečí, křečovitě drží ruku Ryomou a pořád dokola opakuje
"Ne....ty nezemřeš....ty nesmíš umřít...tohle mi nemůžeš udělat"
"RYOMOU"
Zakřičí Kin. Přiběhne k Ryomou.
"Panebože....to je šíp naplněnej jedem!!!!"
Okamžitě jak tohle řekne, šíp vytáhne vší silou z krku.
"Kin...to je v pohodě....budu v pořádku, neboj....."
A pokusí se zvednout. V tom ji Kin zastaví.
"Ne....musíš ležet...ještě se ti něco stane."
Ryomou si povzdechne.
"Bože Kin. Nemůžeme otálet. Musíme se okamžitě dostat ke Keinovi. Pokud to byl někdo od keina, tak se co nevidět budou chtít vzdálit a bude trvat zase několik týdnů než je vypátráme. Tolik času bohužel nemáme."
A jako vždy po svém proslovu očekává odmlku a souhlas. Protentokrát Kin nenechá situaci takovou jako vždy.
"Promin, že přerušuji tvůj proslov, ale dovolím si nesouhlasit. Kein určitě věděl, že jsem jednou příjdeš a nasadil jsem nějakýho specialistu na jedový šipky. Chápeš? Já myslím, že si tím chtěl usnadnit boj a jednodušeji tě porazit. Nevím...nevyznám se v upírech.....beru to pouze z lidské proradnosti"
Ryomou chvíli mlčí. Pak ve všem dá Kin za pravdu. Kein je v podstatě stejně proradný jako člověk.
"O to větší důvod vstát"
Na což Kin nemohla nic říct. Je to pravda. Nadruhou stranu nemůže Ryomou dovolit bojovat ve stavu jakém je. Ryomou se potí od hlavy až k patě. Po chvíli jí začnou hrozné horečky. V tu chvíli si to Kin uvědomí. Ted je to jasné. Žádné jiné východisko není. Kin musí bojovat proti keinovi. Kin se rychle zvedne a ruce dá v pěst. Ryomou to okamžitě pochopí.
"Kin....přestan...já ho porazim. Povedlo se mi zničit upíry i horšího kalibru než je Kein. On je pouze hůř tknutelnej, ale jinak je zranitelnej."
Kin si sedne k Ryomou a vklidu promluví.
"Ryomou sakra...jsem tvým žákem už dost dlouho. Nechci pořád jenom civět na to, jak mě zachranuješ. Projednou bych mohla tohle zkusit já ne? Dlužím ti to...navíc mám víc důvodů ho zabít než ty."
Ryomou dlouho po jejím rozhodutí přemýšlí, ale nakonec řekne spíš pro sebe.
"Hm...je stejně tvrdohlavá jako já. Takže nemá cenu jí to nějak zakazovat."
Kin se znovu posadí
"Jo.....ale tebe tu takhle taky přece nemůžu nechat"
Ryomou se pokusí zvednout. Potlačí bolest a opravdu se zvedne.
"Kin....o mě se nestarej..já se ooo...."
Nedořekne myšlenku, protože ztratí balanc a začne padat. Kin ji rychle chytne a postaví ji.
"cože si to chtěla říct Ryomou?"
Prohodí Kin ironicky.
"Hele Ryomou....nemusíš si přede mnou hrát na nelidskou bytost, která nezná bolest. Jéžiš Ryomou v mých očích už jsi hrdina....ocením, když se budeš občas chovat......mno....víc lidsky"
Ryomou se nasupí
"Já si přece na hrdinu nehraju.....myslíš, že zabíjení upírů je hrdinství? To je spíš závislost..... taky mám na ně vztek....a ve tvých očích hrdinou? Zkrátka tě nechci vystavit nebezpečí...to je vše"
Kin pomalu posadí Ryomou posadí taky a povzdychne....
Nastane chvíle ticha. Ticho vyruší Ryomou. Začnou jí šílené horečky. Kin běhá sem a tam, namáčí hadr (původně kus jejího kabátce) a dává ho Ryomou na čelo.
"Bože Ryomou...celá hoříš..."
Ryomou chytne Kin za ruku
"kin....já....kdybych náhodou....nemohla dál ti pomáhat...Udělej to, co ti říkám......Zab Keina a promluv s Hameko...pak budeš mít určitě klid"
Kin celou dobu jejího proslovu kýve hlavou na nesouhlas
"RYOMOU....PŘESTAN TAKHLE MLUVIT!!!!!"
Jenže Ryomou ji ignoruje a dál k ní promlouvá, co kdyby. A Kin dělá to samé. Nechce to poslouchat. Ryomou přece nezemře, nesmí. Tohle není možné. Ještě před chvílí jí vymlouvala vraždu Keina a ted jí říká, že by tady už nemusela být vůbec a nikdy.
Ryomou se začne potit ještě víc. Už je na pokraji svých sil a přestane o tom, co má Kin dělat. Místo toho unaveně usne. Kin neustále brečí, křečovitě drží ruku Ryomou a pořád dokola opakuje
"Ne....ty nezemřeš....ty nesmíš umřít...tohle mi nemůžeš udělat"
Překontroluje hadr na čele. Rychle ho vezme a namočí nedaleko od nich. Přiběhne zpátky, přiloží ho na čelo. Takto to opakuje ještě asi hodinu. Při již už několikáté výměně uslyší výkřik. Samozřejmě patřící Ryomou. Přiběhne zpátky jak nejrychleji dovede. To, co spatří jí způsobí opravdu veliký šok. Ryomou sebou cuká a křičí.
"R....ryomou...co....co je?"
Rychle jí chytne do náruče a pokusí se jí uklidnit. Opravdu....Ryomou se uklidní. Kin jí znovu položí. Jenže něco jí nehraje. Rychle chytne ruku Ryomou. Po chvíli zakřičí.
"NE.....tohle.....to....."
Nakloní se k jejím ústům a odváže šátek. Začne naslouchat. Z úst nevychází ani slabý vánek dechu.
"Ne Ryomou....ty prostě nemůžeš umřít. Nenechávej mě tu samotnou!!!"
Rychle jí začne masírovat srdce. Když to nepomůže, tak okamžitě chytne její tváře a pokusí se jí dát dýchání z úst do úst.
"Já ti vdechnu život zpátky. Ale musíš mi trochu pomoci. Bez tvý snahy to nezvládnu"
A dá jí znovu dýchání z úst do úst.
"NECH TOHO......SNAŽ SE RYOMOU, SAKRA!!!!!"
Z beznaděje jí neustále tečou slzy, padající na prochladlé, mrtvé tělo Ryomou. Kin se pokusí Ryomou zachránit do té doby dokud jí nedojdou poslední síly. Nakonec chytne mrtvé tělo do náručí a hladí ho po tváři........za několik hodin neutišitelného pláče, konečně přestane. Položí Ryomou na chladnou podlahu a zvedne se.
"KEINE.....TY HAJZLE.....ted teprv mám důvod ti rozdrtit všechny kosti v těle"
A celá načuřená kouká na místo, kam se ted musí vydat. Na cestu nejtemější....na její možná poslední cestu.....
Cože? T_______T To néé, nemůžeš ji nechat umřít T________T achjo T_____T béééééé T______T