Kin jen nehybně sedí a snaží se odhalenou Ryomou zaostřit. Bohužel má poranění na hlavě a krev jí teče do očí, takže si musí každou chvíli mnout oči.
Ryomou se s ladnou chůzí přibližuje ke Kin. Kin buší srdce jako splašené. Je opravdu nervozní. Doufá jen, že se k ní Ryomou přiblíží natolik, aby mohla spatřit její tvář. Doufá, že se zase nezahalí, i když nemá čím, protože své krytí má zcela roztrhané a zničené. Nezdá se ovšem, že by se chtěla ukrýt.
Přejde až ke Kin a klekne si. Opatrně jí z očí setře z očí krev a podívá se jí zhluboka do očí. Kin je jejíma očima doslova spalována, ale Ryomou jí nic neříká, neví, kdo to je. Každopádně je mnohem hezčí než si Kin myslela.
"Ryomou....řekni mi prosím, kdo jsi? Všichni tě znají, ale mě tvá tvář....někoho mi připomínáš, ale nepamatuji se"
Ryomou se lehce usmívá.
"Ještě aby si mě v týhle podobě poznala. Všichni mě tak viděli až na tebe, ale snad ti tohle osvěží paměť....."
Ryomou se napřímí, chytne se na místě kde má srdce a začne z plných plic..........ZPÍVAT! (pozn.autora: PŘEKVÁPKO:3, ne já vím, že je vám jásný už od začátku, kdo je ona zač:3)
Kin vyvalí oči a zakřičí.
"T-tohle není možný! Ty jsi....Rayla?!?!?"
Odhalená Ryomou přestane zpívat a znovu si klekne před Kin.
"Bingo, Kin! Ted už jistě víš, proč mě všichni, kteří mě odhalili, znají."
V Kin se začnou mísit různé emoce dohromady. Radost, že jí zase vidí, zlost, že se před ní ukrývala a mnohé další. Také podle toho vypadá. Tečou jí slzy, mračí se a přitom se usmívá. Ryomou alias Rayla jí chytne beze slova do náručí a odebere se s ní do doupěte, aby mohla vyšetřit Kininy rány.
Celou dobu v doupěti ani jedna nepromluví. Mají si toho tolik, co říct, tolik, co vysvětlit, ale ani jedna z nich nemá odvahu na to, aby nějak začala.
Po vydenzifikování Kininých ran se Ryomou od Kin vzdálí a sedne si na postel. Kin kouká na zem a pokouší se něco říct. Vypadá to skoro, jako by měla strach něco říct. Zmůže se jen na prosté
"Proč?"
Rayla-Ryomou se na ní podívá a hlasitě vzdychne.
"Kin....Yatsumi....chtěla jsem tě chránit. Musela jsem se skrývat před svými nepřáteli. Sama si se dozvěděla o mé minulosti....jsem napůl to a napůl ono. Jsem objekt touhy obou druhů a já nechci patřit ani k jednomu. Chci být....totiž..chtěla jsem žít zcela normální život jako všichni obyčejní lidi. Stejně jako ty. Až pozdě jsem si uvědomila, že...že prostě normální život já mít nemohu"
Kin se prostě usměje, zvedne se a beze slov chytne Raylu za bradu. Všimne si jejích lesknoucích slz a setře jí je. Pomalu jí políbí na čelo a pak jí věnuje dlouhý polibek. Obě dvě dívky do polibku dají všechny své síly. Jako by měl být jejich poslední.
Když se od sebe odtrhnou jsou pořádně udýchané. Ryomou se sladce usměje
"Ehm....Yatsumi....já...ted musím jít pohřbít Hameko. Přecijen je to má sestřenice."
Kin bezeslov kývne.
Ryomou ač nerada, nechá Kin samotnou v doupěti. Jakmile se odebere pryč, tak si Kin sedne a chvilku se oddává myšlenkám. Překvapivě, aniž by sama chápala, co vlastně dělá, dostane Kin nehorázný vztek. Rozbije téměř všechno, co jí příjde do cesty. Náhle padne na kolena a rozbrečí se. Neví co má dělat. Tak dlouho žila s iluzí, že ona a Rayla jsou spřízněné duše. Pak jí málem vyrvali srdce z těla, když jí bylo doneseno, že je mrtvá. Má radost, že jí vlastně našla...ale....přece nemůže žít s někým, kdo jí vlastně celý život lhal....copak se vztah nezakládá na upřímnosti? Potřebuje čas........................
Ryomou se vrátí zpátky do doupěte. Kin ale nikde není. Místo Kin je tedy jen kousek papíru, kde je ve spěchu napsáno pár řádek. Ryomou si to s roztřesenýma rukama vezme a začne číst:
Milá Raylo, Ryomou nebo jak ti mám vlastně říkat!
Omlouvám se, že jsem tak zbaběle utekla a neřekla ti do očí, co mě trápí a místo toho jsem ti tu nechala tenhle nebohý kus papíru. Víš....jsem opravdu moc ráda, že jsem tě "našla" a mám neuvěřitelnou radost z toho, že žiješ a že jsem tě viděla živou a zdravou, ale musíš pochopit, že já takhle prostě žít nemohu. Už od tý doby, kdy jsme spolu začali chodit, jsi mi lhala a teď to bylo stejný. Mám sama ted obrovský zmatek v tom, co k tobě vlastně cítím. Zamilovala jsem se do Ryomou.....a zároven jsem milovala tebe....I když moje srdce asi patří Ryomou....jenže ted když vím, že Ryomou je vlastně Rayla, tak se nemůžeš divit tomu, že mám nepořádek ve svých emocích. Já potřebuju čas. Potřebuju si uspořádat myšlenky a vlastně celkově potřebuju nějak změnit svůj život......jestli mě miluješ, tak to pochopíš......promiň.....KIN-Yatsumi.......
Ryomou to dočte se se slzami v očích papír spálí o pochoden. Unaveně si lehne do postele, ale nespí. Nemůže....Chtěla by za Kin běžet a chytit jí. Zastavit jí. Konečně mohli být zase spolu! Jenže nemůže....chápe Kininu zmatenost. Sama byla zmatená, když se dozvěděla o svém pravém původu.
Ryomou se hlavou mísí spousta myšlenek, ale všechny nakonec zkončí ve stejném bodě....
"Znovu jsem dokázala přijít o svou osudovou lásku.....a je to zase jen a jen MOJE CHYBA"
KONEC...
(Pozn.autora....možná jste počítaly s tím, že Ryomou je Rayla...vlastně je mi to úplně jasné, že jste s tím počítaly....věřte, že to byl i účel, abyste si to mysleli, protože původně mělo vyjít najevo, že Ryomou skutečně není Rayla, ale nakonec jsem teda Ryomou nechala tu čest a udělala z ní Raylu:3)
Kdyby Ryomou nebyla Rayala xD všem by jsi vytřela zrak ... ale bylo to úžasné ^^