close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi. (Kurt Cobain)

Stačí kapka krve II-kapitola 4

4. července 2010 v 23:29 | reiko-chan |  Shoujo ai povídky
Kapitola 4.....vězení....

    Ryomou se probudí na chladné zemi. Pokusí se vstát, ale Kin jí zadrží.

    "Nehýbej se Ryomou. Máš zlomenných šest žeber....byl to opravdu ošklivý pád."

     Ryomou se chytne za hlavu a zůstane ležet.

    "Kde to jsme?"

     zeptá se.

    "No vypadá to, že jsme ve vězení Ryomou. A bohužel se z něho nedá dostat. Je pod nějakým kouzlem."

     Ryomou se i přes zákaz a bolest zvedne a opatrně šáhne na vězenské dveře.

    "No jo...tady si to někdo dobře naplánoval. Z toho nás nevysekám ani já. Ted nám pomůže jedině zázrak."

     Náhle se jí zamotá hlava a padá k zemi. Kin se jí snaží pomoci, ale Ryomou jí odstrčí....

    "Sakra nepomáhej mi. Musela jsem si bez tebe poradit před tím, zvládnu to bez tebe i ted"

     To Kin naštve.

    "Tak fajn...poradte si slečno netykavko."

     Ryomou se taky rozzlobí...

    "Hele.....nevím kdo tu má právo bejt naštvanej..."

     Jakmile to ale dořekne, tak se sesype a celá zpotí. Kin za ní vyděšeně přiběhne.

    "Neboj zmizím zase až tohle všechno zkončí"

     řekne Kin.

    "Aha...jako bych o to stála....no to je jedno. Zjevně už má někoho jinýho a nebo to prostě jen vymizelo? Jak jen mohla. Já....no počkat....vlastně sama nevim, jestli na ní zuřim a nebo co"

     Pomyslí si Ryomou.

    V následujících chvílích ani jedna nepromluví. Kin sedí na samém kraji klece a Ryomou leží na druhé straně.

    V tom k nim příjde maskovaná postava. Chvíli si je prohlíží jako kdyby za mřížemi stál bílohřívý lev.

    "Dobrý den milé dámy....vůbec nemohu uvěřit, že bylo tak jednoduché vás chytit"

     Slova se okamžitě chytá Ryomou, která pomine bolest a s lehkostí si stoupne.

    "Co od nás chcete?  Pokud máte zájem o naše služby....stačilo zavolat nebo se s námi nějak skontaktovat....jenže vy určitě o naše služby nestojíte že?"

     Neznámý se začne smát.

    "Ryomou....jako vždy rozvážná a zná odpověd na všechny otázky.....nebo snad mám říci Raylo?"

     Ryomou přestane až dýchat. Z jejího pohledu je vidět nejistota. Neznámý to vyčte z jejího pohledu.

    "Vím o tobě všechno.....je to zvláštní, že sis nevšimla mých zvědů, kteří tě pozorovali. A tebe taky Kin. I tobě ušla přítomnost mých zvědů. Omlouvám se Ryomou, ale pleteš se....to víš, že mám zájem o vaše služby....ale ne o ty, které by sis možná myslela. Nechci od vás zabití neovladatelného upíra. Chci abyste z neovladatelných upírů a beznadějných případů udělali vojáky s disciplínou a krvežíznivou povahou"

     Na to okamžitě zaareaguje Ryomou.

    "K čemu ti taková banda bude? A proč si to neuděláš sám?"

     Zahalený mž se začne smát.

    "Ryomou...mé dovednosti nesahají do učitelských schopností. Ty to však umíš. Máš na to zvláštní talent. K čemu je potřebuji? Chci zničit veškerou konkurenci. Chci udělat z lidí otroky, aby nám byli pouze posilou k vládnutí. Potřebujeme lidi a jejich krev, ale k ničemu jiném zde na světě nejsou. Nejsou hodni vládnout této Zemi. My jsme silnější a mocnější než oni. Tak proč bysme jim být podřízení?"

     Ryomou se přiblíží ke kleci.

    "Tak za prvé. Kdyby upíři vládli Zemi byl by to její konec....to by si snad mohl vědět. Jejich ničemná povaha a touha po zabíjení by zničila celý život na této planetě a navíc....neuměli by se kontrolovat, kdyby pili lidskou krev. A jelikož i ty budeš upír tak i tohle bys mohl vědět."

     Zahalený promluví svým klidným hlasem.

    "Ale no tak....konec světa možná, ale to klidně hodlám podstoupit. Je potupné být podřízen takto nedokonalým bytostem. A kdo řekl, že z nich nechci mít krvežíznivé zrůdy. Díky lidské krvi budou hloupý a budou klidně poslouchat mé rozkazy. Chci po tobě, aby byli schopni mě poslouchat a aby měli přeci jen nějakou disciplínu a když toto uděláš věnuji ti vše o čem jen zatoužíš. Klidně můžeš být druhým vládcem a věnuju ti půlku gardy těchto upírů. Jsi vyjimečná dívka a zasloužíš si víc než být jen zabíječka upírů. Vidím v tvých očích touhu po moci a vraždě. Jsi z části upír a toužíš po krvi jako každý z nás a neříkej že ne."

     Ryomou podivně potemní oči a vzdálí se od mříží. Do celého rozhovoru vpadne rozhorčená Kin, která doposud jen tiše mlčela.

    "Ryomou taková není. Není to vražedkyně, ale ochránkyně. Bohužel někdy kvůli tomu musí i zabít."

     "Ale prosímtě Kin. Ochránkyně je jen maska k tomu aby mohla zabít. Koukala si jí někdy do očí, když vraždila? Já ano. Jednou jsem se podíval na to jak si Ryomou vede v boji a v jejích očích bylo vidět....uspokojení. Když drží svůj meč v ruce a zabodává ho těla, tak její pohyb ruky připomíná tanec štěstí. Copak jsi tak slepá?"

     Kin se pokusí opět něco namítnout, ale náhle si uvědomí, co se děje. Ryomou se nabrání. Tiše sedí v nejtemnějším rohu vězení a hlavu má svěšenou dolů.

     "Ryomou..je to pravda?"

     Zeptá se Kin s nadějí v hlase.

    "Jak jen jí to mám vysvětlit? Ona se na mě ještě zlobí, kvůli té lži před deseti lety...i když jsem neměla na výběr....jenže až se dozví i tuto část...tak mě bude doslova nenávidět. Ona tomu dokázala odolat....ani neví jak moc silná je. Není z ní krvelačná bytost....ale já...já...."

     Ryomou nedokončí svou tichou rozjímku a zvedne se.

    "Co když tvou nabídku odmítnu? A k čemu ti tu je Kin? Chceš mě pokud vím a ne ji"

     Kin se zmateně kouká chvilkama na Ryomou a na neznámého.

    "Myslíš, že jsem na to nepomyslel? Že odmítneš mou velmi štedrou nabídku? No a od toho je tu Kin. Pokud odmítneš mou nabídku, zabiju jí. Vím, že je tvou slabinou"

     Ryomou se začnou objevovat plamínky v očích.

    "Není mojí slabinou...už ne"

     "No dobře, ale určitě bys nechtěla aby zemřela....nebo snad ano?"

     Ryomou udělá dlouhou odmlku.

    "Co mám dělat? Proč vždycky všichni útočí na tyhle emociální slabiny? No jasně chtějí dosáhnout svého...ach jo co mám dělat?"

     Pomyslí si Ryomou.

    Bezmocně se chytne za hlavu a se smutkem v očích plné beznaděje odpoví.

    "Nemám na výběr.....udělám to...ale pust Kin"

     "Nedělej to Ryomou! To přece nesmíš!!!"

     Křičí na ni Kin.

    Ryomou ji okřikne at mlčí.

    "Nemohu ji pustit hned. Nejdříve se musím předvědčit o tom, že to uděláš...jakmile splníš to, po čem žádám slibuji ti, že jí pustím"

     "A jak mohu věřit tvému slibu?"

     "Možná to bude znít absurdně, ale vážím si tvé osobnosti a jsi mým vzorem...splním ti to"

     "Nuže dobrá...stejně mi nezbývá nic než věřit"

     Neznamý se usměje a spokojeně odkráčí pryč. U masivních dvěří se zastaví a naposledy se otočí směrem k věznici.

    "Hned zítra s tím začneme"

     A odejde.

     Sotva odejde Kin hned začne vyčítat Ryomou její úmluvu s tím mužem.

    "Jak si jen mohla nabídnout své služby. Chápeš, co to znamená? Kvůli tvé citové slabosti ted zemře spousta nevinných lidí. Tohle ti nikdy nezapomenu!"

     "Sakra Kin....Ten chlap zapomněl na jednu důležitou věc. Sice je to malá naděje, ale přeci jen to nějaká naděje je."

     "A co to je?"

     Ptá se nedočkavě Kin.

    "To ti povím až budu mít jistotu, že nás neodposlouchávají"

     Prohodí zlostně Ryomou a podívá se na šikovně skrytou kameru.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 waka-chan;-}} waka-chan;-}} | 5. července 2010 v 12:49 | Reagovat

Super!Jsem zvědavá,co je ta nadějeXD

2 Futachi-senpai Futachi-senpai | 6. července 2010 v 21:16 | Reagovat

Nevšimly si přítomnosti jeho zvědů.
On si váží Rayliné osobnosti a je mu vzorem.
Asi jsem paranoidní. Nějak mi to připomnělo... Aiko?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama