Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi. (Kurt Cobain)

Říjen 2010

Min favoritfärg är svart

29. října 2010 v 12:33 | Keiko-chan |  Novinky
Hej då!
Tak jsem přidala tu knížku a povídku, jak jsem slibovala *teď si asi myslíte, že čtu queer knihy jen od Inger....nooo nejste tak daleko od pravdy*. Takže, klidně mi doporučte jestli znáte nějakou dobrou...X)

(Pamatujete si, jak jsem říkala, že se budu učit švédsky? Nějak mě to začalo bavit!XD)

Bye
Keikooo

Přízraky (Spöken; sbírka Ve skutečnosti je díra: Inger Edelfeldt)

29. října 2010 v 12:27 | Keiko-chan |  Queer knihy
,,V pekle je zvláštní oddělení pro lesby, které se zamilovávají jen nešťastně. Sedí tam před zrcadly ženy, kterým se smí podržet vějíř, zatímco se pudrují a ptají se, jestli se jim neleskne nos. To se dá dělat donekonečna. Další a další místnosti a v každé krásná žena před zrcadlem."

Švédka Terri bydlí v bytě společně se svou přítelkyní finkou Seijou. Z finska má přijet Seijina maminka, kulaťoučká vesnická babička, jejíž početné děti jako by vypadly z červené knihovny. Přijme jejich vztah?

Je to vcelku krátká čtivá povídka, která vás vtáhne do děje. I pár finských slovíček jsem se naučila, jelikož mám finofilní kamarádku, tak mi pomáhala je přeložitXD

xxx

Šikovnej kluk (Duktig pojke!: Inger Edelfeldt)

29. října 2010 v 12:12 | Keiko-chan |  Queer knihy
,,Zato moje láska... člověk si připadá jako zebra, která musí neustále vysvětlovat, proč je pruhovaná."

Hlavní postavou této knížky je docela plachý uzavřený chlapec Jimmy. "Šikovnej kluk", jak mu říká jeho táta, přesvědčený, že jeho chlapec je ten nejchytřejší ze všech. To Jimmyho ovšem nedokáže ochránit před šikanou, které na škole čelí, protože je zkrátka jiný. Postupem času si všímá, že ho nepřitahují dívky, pokusí se s jednou chodit, ale nedopadne to dobře. Nakonec na jednom večírku pozná Matse (jeho humor si zaručeně zamilujeteXD) a uvědomí si, že se do něj zamiloval...

Když jsem s touhle knížkou začínala, musím se přiznat, že jsem ji kolikrát chtěla zavřít a už nikdy ji nedočíst, ne proto, že by byla nudná, nebo špatně napsaná, ale první část je po krátké vesnické selance docela sešup. Ovšem, když se objevil Mats, koutky se mi rozšířily a nechtěly spadnout, takže jsem byla šťastná, že jsem vydržela. Knížka je napsaná velice čtivě, u Inger je patrné, že se více než na děj soustředí na pocity hlavních hrdinů, takže máte nezřídkakdy dojem, že přestáváte být čtenářem a stáváte se postavou, prožíváte všechny radosti i strasti společně s Jimmym a to je to, co jen tak někdo nedokáže.

Tak hurá na ni!

fff

Chiquitita, tell me the truth

27. října 2010 v 19:53 | Keiko-chan |  Novinky
Dnes kolem poledne zazvonil zvonek. Ouška mi zastříhala. Očíčka se rozzářila. Popadla jsem klíče a cupitala dolů po schodech, abych si převzala světle sépiovou obálku vystlanou měkkým bublinkovým obalem. S radostí jsem vystrčila ven knihu, s kterou jsem se setkala po pár měsících čekání, aby vůbec byla na Kosmasu.
A proč jsem vlastně měla takovou radost?
Protože paperback Ve skutečnosti je díra v sobě ukrývá dílo mé oblíbené švédské autorky Inger Edelfeldtové, od které zatím mám vše, co u nás vyšlo (taková sláva to zas není, dvě knihy a jedna povídka). Je to lesbická povídka Přízraky. Ihned jsem se začetla do téhle i dvou dalších povídek, které mě naprosto dostaly. Asi o ní poreferuju, hned jak založím novou rubriku Queer knihy (queer věcí není nikdy dost!)

Loučí se s vámi

KeiKeiKeikooo

(Jde se učit švédsky.)

Stačí kapka krve II-kapitola 17

27. října 2010 v 19:38 | reiko-chan |  Shoujo ai povídky
Kapitola 17....slzy bolesti.....

    "Ty......zrádkyně!!!!"

     Rozzlobí se Aiko a rozeběhne se proti Kin.

    "Aiko...prosímtě uklidni se....nebudu se ti plést do cesty....už je to dávná minulost a navíc....nemá cenu řešit city, když......"

    Kin se otočí a vzápětí si uvědomí, že Ryomou utekla a je tam nechala aniž by jim jakkoli ublížila.

    "Poslyš Aiko....zlobíš se a já to chápu, ale zkus pochopit ty mě....deset let jsem jí neviděla....nenapadlo tě, že jsem třeba mohla mít strach ze svých vlastních citů? Hele...zapomenme na to....nebudeme řešit naše probémy uprostřed války. Půjdeme dolů, vyřídíme si to s nima a pokud to přežijeme, pořádně si o tom promluvíme nebo se navzájem zabijeme...to už nechme budoucnosti"

     Aiko kývne hlavou a uklidní se.

    Obě dvě se bezeslova vrhnou do žáru bitvy.

    Ryomou doletí až na stanoviště svého otce.

    "Co se děje Ryomou? Jaktože si je zase nechala jít? To si je chceš nechat až nakonec?"

     "Otče....svý důvody si s dovolením nechám pro sebe"

     otec jen kývne s tichým mručením a dál se nerušeně dívá na průběh války. Ryomou si tiše sedne vedle něj a očima sklouzne na Aiko a Kin, kteří se zrovna opět zapojily do války. Aiko se drží od Kin co nejdál a snaží se nashromaždit veškerou energii, aby mohla zase vzplanout. Nedaří se jí. Kin už dávno došly šípy, hvězdice i nože. Neohrabaně, ale účinně alespon tasí meč.

    Ryomou ačkoli se tomu brání se začne tiše smát. Pak jí v tom samém okamžiku steče pár slz. Okamžitě je setře, aby otec nespatřil tu krátkou chvilku slabosti.

    Mrtvých na zemi začíná být čím dál více. Odhodlání už zcela zmizelo a jeho místo nahradila únava a beznaděj. Tyto pocity prožívá hlavně Kinina strana nekrvelačných. Aiko padne na zem únavou. Tolik se snažila vyvolat své síly (a přitom si musela krýt záda) až se unavila. Jakmile Kin uvidí, jak je na tom Aiko neváhá ani vteřinu a vyrazí jí na pomoc.

     Ryomou jen neustále kouká ze svého místa a hlavou se jí míchá obrovská většina myšlenek a pocitů.

    "Co...to děláš Kin?"

     "Zachranuju ti zadek, copak nevidíš?"

     usměje se Kin na Aiko.

    "To si to chceš u mě vyžehlit?"

     "Ne Aiko....jenom zachranuju svý kamarádce život"

     Aiko se taky usměje a už neřekne ani slovo. Kin se je snaží bránit, jak jen nejvíc je schopná, jenže po čase je nepřátel až přespříliš. Pokusí se tedy z posledních sil udělat, co nejsilnější ochranné pole. A povede se jí. Krvelační upíři se nahromáždí v obrovském počtu kolem kupole a hlava nehlava do ní mlátí. Snaží se to prorazit ze všech sil mečem, pěstmi, kopanci, hlavou a někteří na kupoli dokonce skáčou. Jsou jako zběsilí. Otce Ryomou to donutí usmívat se ještě víc a nedovede si odpustit jistou poznámku.

    "Ryomou! Podívej se! Jen se na to podívej. Všude je cítít tolik nepřátelské krve. Ještě chvíli a všechny, co se nám pokusily zabránit budou mrtví. Dokonce i tvé bývalé kamarádky už brzy podlehnou tak obrovskému náporu...i když ta tvá Kin se tedy brání zuby nehty. Tak moc se jim snaží zachránit život. Podívej se na ní....nevzdává se i když jí smrt stejně čeká. Tu kupoli se snaží udržet i za cenu toho, že příjde o ruce. hahahahahaha.....z rukou jí stříká tolik krve....cítím tu krev až sem. ááááh...ještě je z ní cítit, že nedávno byla člověkem. Když nad tím tak uvažuju začínám mít hlad. Už aby ta nuda zkončila."

    Ryomou ho neposlouchá. Je plně zabraná do toho, co se děje s Kin a Aiko.

     Kin už nemůže vydržet tu šílenou bolest do rukou a křičí bolestí až jí z toho tečou slzy.

    "K-Kin....kašli na mě a běž"

     pošeptá Aiko předtím než omdlí. Kin se pokusí o úsměv, ale nevyjde jí to, protože bolest vystřelující do celého těla jí zkrátka dovolí maximálně brečet úzkostlivou bolestí.

    "Aiko....nemůžu se vzdát....tohle mě naučila jistá osoba.....její jméno známe moc dobře....já, ty a spousta těchto mužů, kteří zemřely za záchranu svého světa....ale i přesto to jméno zakřičím z plných sil, protože pokud mám říci své poslední slova před smrtí, tak to bude její jméno"

    Kin se hodně snažila vyslovit tyto slova, ale byli to jen pouhé myšlenky, jež si nevytvořily cestu ven....tedy skoro všechny slova zůstaly myšlenkami. To poslední slovo....to jméno bylo tak nahlas, že to musely slyšet i mrtvý....

    "RYOMOUUUUUUUUUU!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!"

    Zakřičí Kin z plných sil a pomalu se kácí k zemi v bolestech. Už nemůže. Ryomou její vlastní jméno vypuštěné z Kininých slov hučí v hlavě jako, kdyby se jí tam vkradla halda malých červíků a provrtávaly se jejím mozkem. Chytne se za hlavu a zakřičí. Její otec se na ní podívá.

    "Co se děje Ryomou? Jsi v pořádku?"

    Neodpoví, jen padne na kolena a křečovitě se drží za hlavu. Všechno se to stalo ve zlomku vteřiny. Nakonec se zase zvedne a věnuje pohled na Kin.

    Kin již nemá sílu dále udržovat kupoli a kupole pod zběsilým náporem Krvelačných upírů praskne a rozletí se na tisíc kousků. Kin pohlédne na upíra stojící před ní, jež na nad ní zamýšlí její smrt posedním úderem přímo do srdce. Upír stojící nad ní se jen usměje v podobě šílence a zvidne meč nad hlavu.

    "NEEEEEEEEEEEE!!!!"

     zakřičí na svého muže Ryomou. Upír vykulí oči, ale poslechne. Stáhne se společně s ostatními a zandají své zbraně. Otec se taky zvedne a položí Ryomou ruku na rameno.

    "Dítě moje....ty jsi tak krutá....chceš jim uštědřit osobně ránu z milosti? Ale no tááák....ty ani za tvůj smrtelný úder nestojí"

    Ryomou zavře oči.

    "Otče....jednou jsi mi říkal, že přátelství, a další lidské city jsou pouhý bezcenný přežitek, který upíra upíná k řetězí těmi nejpevnějšími pouty....nebo tak nějak si to řekl, že?"

     Její otec nechápe o čem to mluví, i přesto zasouhlasí.

    "Na něco jsi ovšem zapomněl...."

     Otec stále nerozumí. Ryomou se k němu otočí. Otec si všimne té spousty slz, které jí stékají po tvářích. Ty slzy bolesti....Ryomou rychlým pohybem skočí za svého otce a vytáhne svůj meč. Bez rozmyšlení svému otci podřízne krk.

     "Doufám, že to není jen nějakej týpek tobě podobnej, protože to bych se opravdu rozlobila"

     Její otec padne na kolena a chytne se za krk.

    "Proč jsi to udělala? Jak si mohla zradit mě? Svého otce? Dal jsem ti přece to sérum a ty trubičky....má to přece stoprocentní účinek"

     Ryomou přejde k němu a podívá se mu do očí.

    "víš otče....je tu jedna věc, kterou jsi podcenil a kterou nikdy v životě nemůžeš pochopit, protože to neumíš. Je to láska, milý tatíčku. Cit, který sice není věčný, ale když ji cítíš, jsi absolutně oddán jen jedné jediné bytosti a neoblbne tě ani ten nejsilnější oblbovák světa. Sbohem tatíčku"

     Ani nečeká na to až její otec padne k zemi a vytahuje svá křídla. Doletí ke Kin a Aiko rychlostí blesku, vezme je do náručí a odletí s nimi, co nejdál je to jen možné. Krvelační upíři se začínají vzpamatovávat. Jejich velitel, kterého byli nuceni poslouchat náhle zemřel, takže už nemají důvod poslouchat. Ted už jsou jen bezduchými potvorami, kteří neví, co dělat. A tak odhodí zbraně a rozutečou se pryč, protože mají hlad.

    Zbylý muži....ta malá hrstka upírů se taky sebere a odchází pryč. Ryomou rychle doletí za těmi muži.

    "Je tu někde mezi váma doktor?"

    zeptá se jich.

    "Já jsem doktor, Ryomou"

    řekne Arich.

    "Ty jsi ten, kdo mi zachránil život, že ano?"

     Arich jen kývne.

    "Super....tak prosím pojd se mnou....potřebuju pomoc. Aiko a Kin......"

    Arich náhle ani vteřinu neváhá a rozeběhne se. Ryomou mu ukáže cestu, kde Aiko a Kin jsou. Okamžitě se vrhne na obě dívky naráz(Jednu ruku položí na Kin a druhou na Aiko, položí jim ruce na hrud, aby mohl zdiagnistikovat jejich situaci).

    "Aiko bude v pořádku...je jen vysílená a Kin....Kin je na tom opravdu zle Ryomou"

    Ryomou se oči okamžitě zalijí slzami. Dalšími slzami bolesti, ovšem v těch slzách je i nová a silná dávka novýho pocitu. Pocitu znechucení. Ryomou se nenávidí, za svou slabou vůli.........


Loving Annabelle (USA 2006)

27. října 2010 v 19:08 | Keiko-chan |  Lesbické filmy
Na radu Neušky jsem se podívala na tenhle film a...nelitovala jsem. Dcera senátorky Annabelle je mladá rozjívená rebelka, která hraje na kytaru a nerada se podřizuje. Po tom, co ji vyhodí ze dvou škol, se dostává na internátní katolickou dívčí školu (což je, zdá se, jedno z nejvděčnějších témat pro shoujo aiXD), kde potkává charismatickou učitelku angličtiny Simonne. Annabelle se do ní zamiluje, ale Simonne stále nemůže zapomenout na svou předešlou lásku...

Annabelle je jedna z těch drsných dospívajících, které jdou proti všem pravidlům, což zaručuje, že se nebudete nudit. A to je právě v tomhle filmu patrné. Katolická škola a její svazující pravidla versus láska. Krásná minulost ztrácející se v mlze versus přítomnost. Je to jeden z těch filmů, u kterých nechcete uvěřit, že už je konec. Jeho největší vadou asi je, že trvá příliš krátce. Nemůžu si pomoct, ale v té jedné hodině a dvanácti minutách by obzvláště vedlejší postavy, kterých je tam celkem hodně a všechny jsou svým způsobem zajímavé, mohly být rozvinutější. Ale možná, že je to takhle lepší. Možná, že některé věci jsou schválně ponechány na naší fantazii, připomínají nám je pouze fotky, řetízek na krku či dopis.

A ti, kteří si sehnali verzi s bonusy a mají k ní titulky, nebo umějí anglicky, se navíc i dobře zasmějíXD


You´re standing on my neck

24. října 2010 v 10:53 | Keiko-chan |  Novinky
Haha, asi jste si všimli, že poslední dobou jsem viděla hodně lesbických filmů...hodně lesbických filmů... A to, co jsem zažívala po velkém návalu yaoi, se teď přeneslo i na yuri *muehehe*. Jsem teď schopná spárovat kohokoliv s kýmkoliv, až mě to děsí! Možná, že napíšu nějakou fanfictionXD A když už jsme u tohohle tématu, rozhodla jsem se znovu podívat na moji milovanou Dariu (znáte to?) Je to seriál o introvertní inteligentní středoškolačce s brýlemi, která má velmi sarkastický smysl pro humor. *no jo, asi je tak nějak jako já* Ale co víc, přemítám v hlavě, jestli nááhodou někdo nenapsal fanfiction s ní a její kámoškou Jane. Je vážně někdo tak úchylný?

Vaše
Keiko-chan
Členka České Strany Sociálně Úchylnické (no fakt, máme i vlastní  kloboučky!!)

vv

Tipping The Velvet (Velká Británie 2002)

24. října 2010 v 10:41 | Keiko-chan |  Lesbické filmy
Tipping The Velvet je rozdělený na tři části, což vlastně znamená, že to není tak docela film, ale na seriál je to taky hodně krátké, raději bych ho označila jako OVA (ale to samozřejmě nejde, když to není animeXD) Ale stejně ho sem dám, protože rozhodně stojí za zmínku.

Vypráví o dívce Nan King, která žije ve viktoriánské době v malém přímořském městečku a den po dni vylupuje ústřice, dokud nedorazí do města zábava. Nan příjde na představení a nedokáže se vynadívat na vystoupení jedné ženy jménem Kitty, která se převléká do mužských šatů a zpívá. Nan je ženou tak okouzlena, že za ní chodí každý den až jednou...

Nan je hodně zvláštní postava, která všechny tři díly spojuje. Nejdřív ji vydíme v publiku zírat na Kitty, kde vypadá jako malý krotký králíček, za pár desítek minut se sebevědomě převléká za muže, dělá placeného ukeho, pendluje po ulicích nemocná a hladová... A někdo dokonce v komentářích k filmu podotkl, že je tak roztomilá, že když otevřela pusu a začala mluvit, nemohl uvěřit svým ušímX)

Je to skvělý snímek který stojí za to vidět. Ta doba, to oblečení, všechno,co hlavní postava prožívá a v neposlední řadě i láska. Rozhodně doporučuji i proto, že není zas až tolik filmů, u kterých bych si některé scény přehrávala i několikrát za sebou.


Desert Hearts (USA 1985)

24. října 2010 v 10:28 | Keiko-chan |  Lesbické filmy
Univerzitní profesorka Vivian Bell odjíždí na šest týdnů do Nevady, aby tu vyřídila svůj rozvod. V městečku je tato elegantní dáma jako zjevení. Brzy se spřátelí s dcerou svojí hostitelky Cay, o které kolují po městě různé drby, jelikož se nechce stát hodnou ženuškou nějakého mužíčka. Vivian, která se celý život soustředila jen na svou kariéru, se do svobodomyslné Cay zamiluje...

Film odehrávající se v roce 1959 v malém městečku v poušti ubíhá asi tak jako zdejší mraky po obloze. Nečekejte žádné velké dramatické zvraty, dokonce ani vesničany s vidlemi a loučemi. Jen se do sebe zamilují dvě velmi odlišné ženy v době, kdy se to až tak nenosí. Zvláštní je také fakt, že tento film byl natočen už v roce 1985, což se mi zdá na queer film jako celkem dobrý výkon *prosím pokud znáte řekněte mi o starším, ráda se poučím*.

Prostředím mi připomněl Zkrocenou horu, ale ve výsledku to byl spíš průměr.

Mimochodem, film byl volně natočen podle románu z roku 1964 od Jane Rule "Desert of the Heart".


And Then Came Lola (USA 2009)

22. října 2010 v 20:27 | Keiko-chan |  Lesbické filmy
Už při prvním pohledu na tenhle snímek, o kterém jsem nevěděla zhola nic, mě zaujala velká podobnost s německým filmem Lola běží o život. Jak jinak, tenhle nezávislák byl tak trochu natočen podle něj... O co tedy jde? V obou zmiňovaných případech sledujeme příběh jisté ženy, Loly, která se ráno probudí a pak je z určitého důvodu donucena běžet a běžet a běžet... And Then Came Lola se samozřejmě od své předlohy liší tím, že všechny postavy jsou lesbičky, popřípadě gayové a také zamotanou spletí jejich vztahů... (A chybí tam i ty rudé vlasy, které mě na první Lole tak fascinovalyX( )

Tři možnosti, tři alternativní konce. And Then Came Lola není sice tak dobrá jako její nequeer protějšek, ale přinejmenším na chvilku pobaví a odreaguje.


Stačí kapka krve II-kapitola 16

20. října 2010 v 19:39 | reiko-chan |  Shoujo ai povídky
Předem se chci předem všem omluvit za to, jak dlouho trvalo. Internet mi vypověděl službu na delší dobu....a já z toho už málem kolabovala taky:3

Ještě se chci předem omluvit za to, kdyby některá nová kapitola tu byla po každé po dlouhé době.....víte...nyní jsem ve čvrťáku a jelikož (jak jste jistě pochopiliXD) jsem maturitní ročník a musím se soustředit hlavně na to....tak se prosím nezlobte:3

Kapitola 16....nastává den D...

    Kin ani Aiko nedospaly. Celou noc si povídaly o všem možném, aby jedna druhou konečně pořádně poznaly. Po této noci se staly opravdovými kamarádkami. Jakmile nastalo ráno všichni už byli připraveni. Ani Ryomou nespala. Celou noc létala po noční obloze a prohlížela si místo střetnutí. Na malý zlomek vteřiny se přistihla přitom, jak se sama sebe ptá proč to vlastně dělá? Ale tuto hloupou myšlenku okamžitě zahnala. Až k ránu se vrátila zpátky, v době, kdy se všichni už připravovaly.

    Ryomou si vezme ještě pár dalších zbraní a začne trochu trénovat. Křídla si už pořádně protáhla, ale ted ještě musí vyzkoušet svoji rychlost. Jde jí to skvěle. Samu sebe pochválí.

    "Super...není lepší léčba než pořádná dávka spánku a lidské krve"

    Kin nervozně chodí sem a tam a propadá se do hlubin svých myšlenek. Aiko je také nervozní, protože jí čeká nejtěžší úkol ze všech. Samu sebe postavila před tu vůbec nejtěžší zkoušku v životě. Musí zabít člověka, kterého miluje.

     "Musím to udělat!!! Je to pro její dobro...žádala nás o to a po Kin to chtít nemůžu. Zná jí déle než já, takže jejich pouto, i když jen přátelské, je mnohem silnější. Pro ní by to bylo logicky mnohem těžší. Pro mě je to sice taky těžké, ale udělám to...pro dobro všech. Ryomou si zaslouží, aby si jí lidé pamatovali jako hrdinku a ne jako zběha. Přitom za to nemůže."

     Aiko steče jedna osamocená slza po tváři. Kin zrovna v tu chvíli přijde a všimne si, jak je Aiko smutná. Poplácá jí po zádech.

    "Aiko...já vím, že je to težký. Nějaká houpá válka a ještě k tomu, když Ryomou....když je Ryomou nenávratně pryč. S ní by to bylo všechno mnohem jednoduší. Bohužel osud chce, abysme bojovali proti ní...ted musí emoce stranou"

     A odejde pryč. Aiko to malilinkato povzbudí a začne si brousit meč.

    Ryomou se zhluboka nadechuje.

    "Není nic krásnějšího než předválečný napětí, který se rozprostírá ve vzduchu...Takovýho vzrušení, strachu, odhodlání, čekání...takováhle atmosféra by se dala krájet a podávat k obědu"

    Usměje se Ryomou.

    Její otec zrovna v tu samou chvíli stojí na kopci, kde předpokládá, že se bitva bude konat. Též nasává ten zvláštní předválečný vzduch a stejně jako jeho dcera si nad ním libuje.

    "Takže...už dnes"

    těchto pár slov, vytrousí z úst a na ústech se mu vyrýsuje úsměv.

    Kin už je připravena.

    "Takže mojí milý spoubojovníci....pokud jste připraveni, jdeme....nebudeme zbytečně oddalovat nevyhnutelné. POKUD JSTE PŘIPRAVENI, ZAKŘIČTE!!"

     A všichni odhodlaně zakřičí.

    Kin, Aiko a Arich jdou v čele jejich malé čety. Celou cestu je každý z nich zabrán do svých myšlenek a ani jeden z nich nemá odvahu cokoli ze sých myšlenek vyřknout nahlas.

    Dostanou se až na zablácené prostranství, kde už stojí a čekají legie krvelačných úpírů.

    "Tak přecijen ste našli nějaký blázny, kteří mají tolik odvahy, aby zemřeli? To je schvályhodné....Kin....opravdu si vedeš dobře. Vždycky jsem věděla, že máš v sobě skrytý potenciál"

     Aiko se rozhlíží kolem sebe, protože neví odkud se ten hlas ozývá. Kin se ale bez výrazu podívá nahoru, protože je jí naprosto jasné, že Ryomou to vzala vzduchem.

    "Přestan Ryomou a zaujmi svou pozici, at už konečně můžeme začít!"

    Ryomou to trochu vyvede z míry, ale vzápětí se vzpamatuje a udělá co se po ní chce.

    Chvíli se nic neděje. Pak se ale Kin otočí ke svým mužům.

    "No....Ryomou určitě chce, aby sme začaly jako první....nuže dobrá...uděláme jí tu radost. Ale předtím než se vydáte vstříc nejasnému osudu...pamatujte, že my máme šanci vyhrát. Jich je víc, ale my jsme elita!!! Tak ze sebe vydejte co nejvíc a ukažte těm zrůdám, co ve vás je!!!! DO ÚTOKŮŮŮŮ!!!"

     Zakřičí ze všech sil Kin a společně se svými muži se rozeběhne.

    Ryomou se usměje.

    "Proč se smeješ,dítě moje"

     Zeptá se otec.

    "Ale...to nic....tak vojíni....ukažte těm elitám, že ted už na vás nemají"

     a s křikem se rozeběhne i krvelačná strana upírů. Za pár chvil se všichni střetnou. Kin střílí jeden šíp za druhým a tím šikovně odráží veškeré údery, které by jí mohli jakkoli ublížit. Aiko převážně užívá pěsti, ale pokud není jiná možnost seká kolem sebe jako smyslů zbavená.

     Ryomou se do boje zapojí až po nějaké době. Díky své superrychlosti bez problémů zabíjí jednoho upíra za druhým. Aiko si všimne Ryomou, která se k ní pomalu blíží.

    "Tak...možná je to moje poslední šance, jak se k ní dostat!!! Bud ted a nebo nikdy"

     A prosekává si cestu k Ryomou.

    Ryomou si jí nějak nevšímá, je plně zabraná do zabíjení. I Kin v ten okamžik zdvihne hlavu a rozhlídne se kolem sebe. Vidí, co se Aiko pokouší udělat a rozeběhne se za ní. Všichni, co se jí připletou do cesty, odrazí jejich útoky svým štítem, který si vytvořila. Aiko je už přímo za Ryomou, která si jí stále ještě nevšimla. Pomalu vyndá dýku a s roztřesenýma rukama jí nasměruje na Ryomou.

    "NE!!!"

     Zakřičí Kin a vyskočí do výšky. Skočí přímo do rány, která původně měla zasáhnout Ryomou. Aiko vyděšeně vykulí oči.

    "Kin....co...co to má znamenat?"

     V tu samou chvíli se otočí i Ryomou a trochu ji překvapí, co se to za jejími zády vlastně dělo. Kin začne vykašlávat krev. Dýka jí zasáhla oblast břicha. Podívá se na Aiko s lítostivým výrazem.

    "Promin Aiko....ale...tohle prostě nemůžu dopustit."

     Ryomou se začne smát a bez upozornění chytne Kin a vyletí s ní do vzduchu.

    "Sice nevím, proč si to udělala, ale tohle je tvůj konec Kin!"       
   
     "To je dobře!"

    řekne Kin.

    Ryomou nechápavě zakroutí hlavou.

    "Co je dobře? Že umřeš?"

     "Ne...ale je dobře, že ten kdo mě zabije budeš ty. Prosím tě...nech mě ted mluvit než mě shodíš dolů"

     Ryomou tedy povolí a odletí s ní někam, kde by je nikdo nerušil.

    Aiko je naprosto vzteky bez sebe. Zůstane stát na místě a přemýšlet nahlas

    "Kin.....co...tys nás zradila?"

     Pomocí toho vzteku probudí v sobě své zvláštní schopnosti a všechny v blízkosti pěti metrů, smrtelně popálí. Vzteky bez sebe začne procházet přes bitevní pole. Kdokoli, kdo se pokusí zastavit je spálen mocnými plameny. Všude se snaží najít Kin a Ryomou.

    "Když i ty KIN....TAK SMRT BUDE ČEKAT I TEBE!!!!!!!"

     Mezitím.....

    "Ryomou.....dokud budu živá, tak nebudu mít odvahu tě zabít a nebo koukat na to, jak se to někdo pokouší udělat. Já...měla jsem ti to říct už když si mě o to žádala. Možná, že ted jsi ovládaná svým otcem....ale...tohle nejsi ty a ty to víš. Podvědomě to víš. Omlouvám se ti Ryomou....všechno je to moje vina. Kdybych měla větší odvahu, tak se ti tohle nikdy nestane."

     Při těchto slovech jí začnou téct slzy. Opatrně přitom přiloží svou ruku na tvář vyjevené Ryomou.

    "Ryomou....já..."

     "KIN!!!!!!!!!!!!!!"

     vyruší konverzaci Aiko.

    "Omlouvám se, že vás rušim, ale je tu malý problém, který je třeba vyřídit!!! Sakra Kin daly jsme slib!!!! Ryomou tušila, že nebudeš mít sílu to udělat a v tom případě pověřila mě tímto úkolem. Taky to nechci udělat, ale pokud to neudělám, pokazím tím čest Ryomou. Tak ustup"

     "Ne Aiko.....omlouvám se, ale to prostě nemůžu dopustit! Pokud jí chceš zabít, musíš nejdřív zabít mě!"

    Aiko se rozčílí ještě víc.

    "Proč to sakra děláš?"

     zeptá se Aiko.

    "Jo! Proč? Tohle je blbina. Nevím, co chceš dělat Kin, ale to už ti Ryomou nijak nevrátí"

     Kin se otočí zpátky na Ryomou....

    "DOKUD BUDU ŽIVÁ NEDOPUSTÍM ABY TĚ NĚKDO ZABIL!!!! A proč? Protože....PROTOŽE TĚ POŘÁD MILUJU RYOMOU.....at jsem dělala, co jsem dělala....at jsem byla sebevíc naštvaná, pořád si byla jsi a budeš v mém srdci. Jsi moje zpěvačka...a navždy jí budeš"

    Aiko nevěří svým uším.

    "Takže ty si mi zase lhala?"
   
     "Nelhala Aiko....pokud vím, nikdy jsem ti na tu otázku neodpověděla"

    Ryomou se vzpamatuje

    "Myslíš, že to cos právě řekla něco změní na tom, kým ted jsem?"

     "Ne.....vím, že už není návratu....a za to se ti omlouvám.....je to jen a jen moje vina, že jsi na tom takto"

     Ryomou zničehnic začnou téct slzy. Zatřese hlavou a odletí pryč. Nechá tam Kin i Aiko napospas osudu.



The Truth About Jane (USA 2000)

16. října 2010 v 23:51 | Keiko-chan |  Lesbické filmy
Jane je už odmalička opečovávané vypiplané dítě. Když začne chodit na střední, uvědomí si, že jí mnohem více než druhý nejkrásnější kluk na škole, který po ní hází očkem, přitahuje spolužačka sedící ve vedlejší lavici. Tím začne její uvědomování, že vlastně není taková, jako většina ostatních...

Pravda o Jane, jak se film v překladu jmenuje, ani tak nepojednává o vztahu mezi dvěma dívkami, který v něm sice je, ale není to hlavní. Především totiž vypráví příběh coming outu. První okamžik, kdy zjistíte, že vás přitahuje stejné pohlaví, zmatkování, jestli to jen nejste popletení a jestli to není jen nějaká zvláštní fáze vývoje, uvědomění si, že vaše pocity jsou pravé, přijetí vámi a pak dlouhá cesta k tomu, aby vás přijalo i okolí (alespoň to inteligentní okolí). Zvláště se zaměřujeme na vztah mezi Jane a její matkou, která sice proti homosexuálům nic nemá, sama má přeci gaye za kamaráda, ale tak nějak se o Jane bojí a nemůže se s její orientací vyrovnat (otec to bere mnohem lépe, že by jí rozumněl, protože je taky na ženy?:-))

Stojí za to se na tenhle film podívat. Sice není nabitý vášní, ani drogami, ale nabízí nám trochu jiný pohled. Nezabývá se jen samotnými aktéry, ale i jejich bližními. A navíc, to milé věnování na konci filmu mě velmi potešilo. Nikdo mi ještě nevěnoval film :-) *No však sami uvidíte, pokud se podíváte.*


Vykašli se na to, zlato, ty nemůžeš za to, že mi je, tak jak mi je, nejsi to ty, je to jen chemie...

16. října 2010 v 21:11 | Keiko-chan |  Novinky
Nová kapitola Piety je tady! Tak stahovat stahovat stahovat:-) Najdete ji v Překlady : manga

hhh
Jak já miluju tuhle scénu!!:-*

Skicy+nůžky

16. října 2010 v 16:29 | Keiko-chan |  Shoujo ai artist and proud!
Při scanování té paní s nůžkami jsem náhodou našla moje staré skicy hraček. Líbily se mi, tak jsem je dala na DevArt a dám je i sem;-)

scissors
Mimochodem, kreslila jsem ji fixou na oči (která ale na oči moc nekreslí...)
panenka
medvídek
panenka bez nohy a pejsek
panenka bez rukou
baby
barbiebaby
prasátko
Jak vidíte, některým chybí končetiny, což mě zaujalo, protože je to jistá neskrývaná nedokonalost a navíc je to pro hračky téměř typické. Poslední obrázek vypadá, jako kdyby se prasátko kolem sebe paranoidně rozhlíželo, jestli mu náhodou někdo nechce ukrást drobé, co má v sobě uložené:-) A na obranu má po straně to kladívko...

High Art (USA 1998)

16. října 2010 v 13:11 | Keiko-chan |  Lesbické filmy
Nebýt špatného potrubí nejspíš by se ani nepoznaly... Editorka ve fotografickém časopise Syd bydlí v bytě se svým přítelem. Kvůli promokajícímu stropu navštíví svou sousedku seshora, Lucy. Když si na jejích stěnách všimne rozličných fotografií, je jimi nadšena a ptá se, kdo je fotil. Když zjistí, že sama Lucy, rozhodne se obnovit její kariéru a tím začíná divoká jízda. Syd se dostane do okruhu Lucyiných přátel, kteří v hojném množství berou drogy a začne románek s Lucy. Nic naplat, že jsou obě dvě už zadané...

A jako každý film, ve kterém jsou drogy, asi věci nebudou tak růžové jako sloník z reklamy na nejmenovanou telefonní společnost. Je to film o umění, o nespoutanosti, o vztazích, o drogách a lásce dvou žen které není tak úplně přáno...


Saving face (USA 2004)

9. října 2010 v 22:39 | Keiko-chan |  Lesbické filmy
Americká romantická komedie *to zní tak strašně zavádějícněXD* vypráví o životě amerických číňanů, 48mi leté Hwei-Lan Dao, která čeká dítě a její dcery Will, která udržuje milostný vztah s dcerou svého šéfa, Vivian. V tomto milém oddechovém filmečku se nám skýtá neokoukaný pohled na svět Číňanů v Americe. Na jednu stranu je tu Hwei-Lan, které její otec řekl, že dokud se nevdá, nesmí mu páchnout do domu a její dcera jí tak zařizuje jedno rande za druhým. Na druhou stranu Will, která se stále bojí vyjít se svým vztahem k Vivian na veřejnost.

Nečekejte žádné dramatické spády, žádné vodopády slz, i když film je hlavně o Číňanech a má čínskou režisérku, u nás tolik okoukaný žánr americké romantické komedie je tu stále přítomný a hlavně ke konci se zakusuje svými drápky velmi ostře, což snímek sráží na lepší průměr. I tak ale stojí za to se na něj aspoň mrknout, člověk pořád nepotřebuje jen hlubokomyslná zamyšlení a milé snímky s neobvyklým tématem občas příjdou vhod.


And after all, you´re my wonderwall...

9. října 2010 v 9:45 | Keiko-chan |  Novinky
Asi jste si všimli, že jsem založila novou rubriku "Queer filmy", začala jsem se na ně totiž teď koukat *ne, že bych nějaké neviděla předtím, ale teď jich mám na kompu docela zásobičkuXD* a k čemu by bylo dobré, kdyby přišli vniveč? O nějaké se s vámi tedy podělím, stejně se to shoujo ai týká, tak co...

Yours
Keiko

Eloïse (Španělsko 2009)

9. října 2010 v 9:42 | Keiko-chan |  Lesbické filmy
Àsia je obyčejná studentka architektury. Má kamarádky, má i přítele, s kterým se zdá být šťastná. Jednoho dne však uvidí na nástěnce výzvu, že studentka umění hledá model. Ze zvědavosti příjde na napsané místo a překvapeně zjišťuje, že onou studentkou je Eloïse, lesbička, která se moc nebaví s ostatními a Àsiiny spolužačky ji čile pomlouvají. Nakonec ale svolí být jí modelem a postupně zjišťuje, že k Eloïse cítí víc, něco, co nikdy k nikomu necítila.


Ve španělském dramatu Eloïse se střetávají předsudky s láskou dvou malých slečen. FJe to jeden z těch filmů, u kterých tak nějak tušíte, jak skončí, už proto že děj vlastně začíná na konci a zbytek je jen milá restrospektiva do starých časů, i do časů Àsiina dětství (trochu mi to připomíná, jak jsem psala Nejlepší kamarádkyX))

Svět snílků a tvrdá realita...jak nerovný to boj.


Spider Lilies/Tattoo /Ci Qing (Taiwan 2007)

3. října 2010 v 14:41 | Keiko-chan |  Lesbické filmy
Povídá se, že pavoučí lilie rostou na obou stranách cesty do pekel...

Takeko vlastní tetovací salón. Za každým tetováním se skrývá tajemství, stejně jako za tím, které nosí na své ruce: obraz pavoučích lilií s lebkami. Takeko každý večer mluví se svým bratrem, který kvůli zemětřesení, které prožil v dětství, utrpěl poškození mozku, a vypráví mu různé příběhy. Jade pracuje na erotické internetové stránce jako webcam girl, ale není moc úspěšná, protože jí do záběru neustále leze jej babička a taky protože radši vypráví o její první lásce v dětství, než o pikantních erotických zážitcích.

Obě dvě dívky se znaly už v dětství. A právě Takeko byla Jadeinou první láskou, na kterou Jade nikdy nezapomněla.

Spider Lilies (Ci Qing) je Thaiwanský dramatický film. Ukazuje nám dva světy: Svět Takeko, která si nikdy neodpustila svou vinu a svět Jade, která byla v dětství stále sama a tak začala žít ve svém vlastním naivním světě, kde nic není skutečné, ve světě internetu.

Místy z něj čišil smutek, samota, místy jsem se v příběhu trochu ztrácela, přesto to nebyl ztracený čas. Pokud se ale chcete zasmát, není to film pro vás. Vtipných situací je tam vážně málo.


Love My Life (Japonsko 2006)

2. října 2010 v 19:31 | Keiko-chan |  Lesbické filmy
Love My Life jako mangu (autorka Ebine Yamaji) jsem přečetla už před nějakým časem a musím říct, že film podle ní, který jsem dokoukala před malou chvílí, se mi líbil ještě víc. *a našla jsem k němu i české titulky, na www.opensubtitles.org , což bylo velké plus*

V tomto milém snímku zachycujícím část života dívky jménem Ichiko Izumiya, která díky coming outu zjistila velmi zajímavou věc *nechte se překvapit*, je plný filosofických otázek, života homosexuálů, toho, jak je berou ostatní, a to hlavně v Japonsku, jejich vztahů i rodinných záležitostí. A nejen to. Když jsem četla mangu, ztěží jsem rozdýchávala začátek, který mě tedy u filmu vůbec nemohl překvapit. Za to jsem si užila roztomilé romantické scény, které vlastně nikdy nepřerostly hranici 18+.

Tenhle film bych rozhodně doporučila, už proto, že takových není moc. Skvěle se doplňuje s válením se v posteli a jezením sladkostí:-)

manga: