Kapitola 19....nejsilnější cit....
"Toleruju, když mi neřekneš, co cítíš k Ryomou. Ale tohle sme si nedomluvily. Sama si říkala, že mi to přeješ!!! Že doufáš, až se Ryomou vzpamatuje, tak nám to výjde narozdíl od vás. A jakmile se po válce probudím, tak vidím, jak se s ní obímáš? A to si říkáš kamarádka?"
Aičina vlastní slova jí natolik rozzuří, že celé její tělo doslova hoří.
Ryomou jemně odstrčí Kin ze svého náručí a přejde k Aiko.
"I když.....to je jedno. Zpět k těm dvoum problémům. Jeden z nich je, že Ryomou se sice zbavila nadvlády jejího otce nad její myslí, ale pořád je to jen krvelačnej upír. Určitě ted netoužíš po ničem jiném než po lidský krvi....a pořádný dávce, že jo? Nuže.....MUSÍŠ ZEMŘÍT!!!! A ty Kin....přebrala si mi Ryomou...i když jsme nic nezačaly, ale dokud si se neobjevila, tak jsem byla u Ryomou JÁ středem světa. NENÁVIDÍM TĚ!!!!"
Ryomou se zamračeným výrazem přijde až k Aiko.
"Ano...v tom máš pravdu Aiko. Jsem pořád jen zrůda, kterou ovládá touha po krvi a ano...chci lidskou krev. A omlouvám se ti za nějaké naděje, pokud jsem ti nějaké dávala. Jo...zabij mě. Přece jsem tě o to sama žádala, až bude třeba. Snad budeš potom konečně spokojená. Ovšem....předtím než mě zabiješ měla bys vědět jedno. Jsi výjimečná holka, i když to už jsem ti řekla hodněkrát. Hledej místo, kam patříš a kde rozvineš své síly. Jo...a ještě jedno....mám tě ráda. Ne jako Kin...tu miluju, ale mám tě ráda jako kamarádku. A děkuju ti za tvou lásku. Je to od tebe hezký a lichotí mi to. Kdybych už nebyla zamilovaná do dívky, díky které můj život nabral nového směru. Kdybych už nemilovala někoho jiného určitě bysme to spolu někam dotáhly. Jsi moc hezká vampýrka a ne jen z toho povrchního pohledu. Jsi milá, hodná, obětavá, plná chuti do života a věřím, že někdy si najdeš někoho, kdo tě bude upřímně milovat. Co milovat....bude po tobě šílet."
Ryomou po své řeči napřáhne ruku a pohladí Aiko po tváři. Jelikož z Aiko číší ohen, tak to Ryomou popálí. To je jí ale úplně jedno. V ten samý okamžik udělá něco, co nečekala ani Aiko a ani Kin. A Kin se to rozhodně vůbec nelíbí. Jenže to zajde ještě dál. Ryomou políbí Aiko na rty.
"HEJ!!!"
Okamžitě zažárlí Kin.
Ryomou si silně popálí ústa a navzdory tomu se usměje. Aiko zrudne a vzápětí jí začnou téct slzy, protože si všimne, co se Ryomou stalo.
"No...tak Aiko....ted už mě teda můžeš zabít. Jsem připravena. Jen jsem ti chtěla říct, co mám na srdci. Děkuju za vyslechnutí a trpělivost."
A roztáhne ruce, aby Aiko mohla bez obtíží zasáhnout srdce.
Aiko s klepáním rukou vyndá dýku a nasměruje jí proti Ryomou. Ryomou zavře oči a Kin se chystá na to, to zastavit. Aiko odhodí dýku
"Já...tohle nemůžu udělat! Kdyt ty....záleží mi na tobě. Co bych to byla za zrůdu, kdybych zabila někoho, koho miluju. A máš před sebou celou budoucnost. Budoucnost z osobou, kterou miluješ. Tak dlouho ste museli procházet samotou a bolestí, abyste konečně dosáhli štěstí a já mám být ta, kdo vám to odepře? To nemůžu! I za cenu toho, že ty jsi ted tím, kým si. Já to nebudu! A kdybych tak mohla....mohla vám pomoci toho štěstí dosáhnout."
Ryomou jí vřele poděkuje a vrátí se ke Kin.
"No...není jiné východisko Aiko....prostě budu muset nějakým způsobem abstinovat"
Aiko se usměje.
"ale ty jim můžeš pomoci Aiko.....tvá moc přesahuje veškeré bariéry obyčejného upíra. Ovšem...to ti určitě vůbec nemusíme říkat, že?"
Aiko, Ryomou i Kin se začnou rozhlížet, kdo to mluví. Nikde nikoho neuvidí.
"K-Kdo to mluví?"
Ozve se Aiko.
"přece my.....tvoji přátelé. My tvoříme celek a jsme rádi, že jsme tě konečně našli, Aiko"
V tom se objeví přímo za Aiko tři postavy. Dvě vyšší postavy a jedna drobnější. Po malé chvíli zjistí, že dvě vyšší postavy jsou dva muži s oblekem různých barev. Jeden má šedivý oblek a druhý modrý oblek a ještě přes své obleky mají přehozené dlouhé kabáty korespondující s barvami obleků. Muž v šedém má vlasy černé jako úhel a bradku stejné barvy. Jeho oči jsou temně modré. Druhý má naopak blondaté vlasy a světle modré oči. Oba dva mají za opaskem opravdu krásný meč černé barvy.
"Já se jmenuji Denil"
Ozve se muž v šedivém.
"A já jsem Lang"
Ozve se druhý.
"No a já se jmenuju Tara"
vybafne poslední osoba, která je jedinou dívkou ve trojici. Má na sobě také oblek, akorát je ženského střihu a je temně zelený. Vlasy má černé s červenými melíry, dlouhé až po kolena, rovné a lesklé. Oči má žluté a pod očima dva ruměnce.
"A co jste zač?"
zeptá se Aiko.
"my jsme ty a ty jsi my. Jsme ti, kteří navrací rovnováhu mezi dvěma nerovnovážnými světy. A ty jsi jednou z nás"
Řeknou všichni naráz.
Ryomou okamžitě dojde, kdo jsou zač.
"Aiko...víš jak jsem ti jednou říkala ty zvláštní slova, kterým si nerozumněla?"
Aiko kývne.
"No tak to jsou oni....ti rytíři. Nejvyšší upíři, které převyšují schopnosti nás všech. A ty jsi ten ztracený rytíř. Ani si je nemusela hledat, oni našli tebe"
Pak se otočí na ty tři a klekne na kolena. Kin, aniž by věděla, co se děje, jí následuje. Tara okamžitě natáhne ruku k Ryomou.
"Ne....ty se před námi neklan. To my bysme se měli klanit před tebou. Dokázala si něco, co by žádný upír nezvládl. Dokázala si zvítězit nad svými vlastními démony. Víme o tom séru, které ovládá tvou mysl a donutí tě poslouchat toho, kdo ti ho vpraví do krve. Víme i to, že toto sérum na tebe nezareagovalo. Musel až použít elektrický výboj vpravený do tvé hlavy a páteře, aby tě donutil poslouchat. A přesto přeze všechno si se dokázala v nejdůležitější chvíli vzpamatovat."
Lang pokračuje.
"A to je naprosto nevýdané. Ani člověk by nedovedl takto pozoruhodně milovat. Kin měla bys být štastná....miluje tě více, než by kdokoli jiný dokázal"
A vše dokončí Denil
"Kdyby bylo místo mezi námi, vzali bysme tě k sobě. Dokázala si totiž lásku. Ovšem ne takovou jakou umí člověk. Ten miluje jen chvíli a pak už nenávidí. Ty jsi ukázala nový rozměr lásky. Tak ohromný, že překonal veškeré meze. Tvé činy budou pamatovat upíři ještě dlouhou dobu. O to už se postráme. Tak se neklan před svými přáteli"
Ryomou se polichoceně zvedne.
"Tohle není moje zásluha....kdybych nikdy nepoznala Kin, tak bych se nezamilovala"
Tara se usměje.
"My víme Ryomou....váš příběh je pozoruhodný. Ty si taky stoupni Kin....dívka, která vzbudila v hrdinovi opravdové hrdinství je také naším přítelem. Musíš být opravdu výjimečná dívka, když tě někdo až takto horoucně miluje"
Kin zrudne a zvedne.
"Já nejsem nijak výjimečná. Jsem jen taková jaká jsem"
Řekne rozpačitě Kin a nechá se pevně obejmout od Ryomou.
"Kin....nechci se hádat, ale pro mě budeš ta nevýjimečnější bytost na celém světě"
Kin se usměje a přitiskne se víc. Aiko posmutní. Taky by chtěla poznat takovou lásku jako Kin a Ryomou. Musí být krásné držet v náručí někoho, kdo vás chce držet v náručí. Tara si jejích smutných očí všimne.
"Přece nebudeš smutná Aiko. Všechno dobře dopadlo. Není důvod být smutná."
Lang se usměje na malou Aiko a chytne jí z bradu.
"Jo...nemusíš být smutná z toho, že se musíš rozloučit..."
"Rozloučit? Proč?"
Nechápe Aiko. Tara odstrčí Langa.
"Uhni Langu a přestan flirtovat. Nejsi její typ"
"Jak to můžeš sakra vědět? Jsem přece pohledný mladý upír, který má rád krásné mladé upírky a ona je krásná"
"Jo to možná ano...."
řekne Tara a přiloží ruce v bok
"Ale jí prostě nedostaneš"
Denil se začne smát
"Langu ty nejsi zrovna mladík, když se to tak vezme...je ti osmsetlet prokrista. A co se týče tebe Taro....copak láska na první pohled?"
Tara po Denilových slovech zčervená a očima si přeměří Aiko a nakonec se zase otočí na Denila
"To si piš"
řekne prostě.
Aiko nechápe o co jde a tak jen zatřepe hlavou
"Hej lidi? Pořád mi nikdo nevysvětlil, co myslíte tím rozloučit se"
Ryomou nachvilku pustí Kin a přejde k Aiko.
"Copak si nic nepochopila? Tyhle tři jsou tady kvůli tobě. Společně s nima se konečně stanete kompletní čtyřka. Denil je rytířem ovládající vzduch. Lang ovládá vodu, Tara zemi a ty ohen. Za ty tři to vypovídá jejich barva obleků. Dohromady ovládáte čtyři základní živly Země. Jsou to čtyři nejvýjimečnější zváštní schopnosti upíra. Ted musíš jít s nimi a udržovat rovnováhu mezi upíry a lidmi. Proto se musíš rozloučit."
Aiko konečně pochopí.
Takže je na čase dát sbohem. Slzy se jí kutálejí po tváři. Ryomou ji bez upozornění láskyplně a přátelsky obejme. Nahne se k jejímu uchu a pošeptá
"Vidíš? Už od samého začátku jsem ti říkala, že nejsi budižkničemu...jen si stačí věřit. A dokud máš víru, máš moc, držet celý svět na dlani. Drž se moje žačko!"
"Sbohem Ryomou....a děkuju"
Přestoupí k ní Kin a rozpačitě jí podá ruku.
"No...ráda jsem tě poznala Aiko...budeš mi chybět"
Jenže Aiko se nenechá odbýt a obejme i jí.
"Omlouvám se za to žárlivý šílenství Kin. Doufám, že mi to odpustíš....navždy budeš má kamarádka. A děkuju ti"
"Za co?"
"Za všechno Kin...za všechno"
Tara přiběhne k Aiko a Kin...
"No jo..to stačí hrličky....už bysme měli vyrazit Aiko"
Kin se tedy odlepí od Aiko a přejde k Ryomou.
"Taro!!!"
zakříčí najednou Denil
"Ty si tak nedočkavá až si zapomněla jednu důležitou věc"
Tara ho to ani nenechá doříct a okamžitě se otočí na Kin a Ryomou.
"Omlouvám se....já už sem prostě taková...kam vítr, tam plášt, znáte ne?"
Kin nestačí její rychlé mluvě. Gestem poprosí Ryomou, aby se naklonila. Ryomou to udělá
"Poslyš Ryomou, kolik tý Taře je asi let?"
A začne se potichu smát. Ryomou na ní sykne. Tara se podívá na Kin a dá si ruce křížem
"Je mi dvestě let.....to ovšem neznamená, že nepůjdu z dobou ne? Nemusím se přece chovat jako kdysi dávno....na samém počátku mého zrození. Jsem ráda, že už je ta doba pryč. Upíři, lidi a vůbec všechny bytosti se chovali tak přiškrceně. Miluju tuhle dobu plnou tolerance"
Kin se zastydí. Zapomněla na dobrý upírský sluch. Omluví se se sklopenou hlavou.
"Jéžiš Kin! Já sem splachovací. Nevadí mi to....oh..ale abych to zase nezakecala....normálně takové věci neděláme...nikdy se nemícháme mezi osudy lidí, upírů....čehokoli. Prostě to necháme být. U vás chceme udělat výjimku. Váš osud byl do dnešního dne, tak smutný a plný odloučení a počínaje dneškem by se to muselo stát znovu. Už kvůli Ryomou. Její čest je bezmezná stejně jako láska....a kdyby zůstala jako lidosajka, tak by jí to zničilo. Proto jsme se rozhodli, že vám pomůžeme. Prostě tě zbavíme té touhy po lidské krvi."
Ryomou přiběhne k Taře a chytne jí za ramena.
"Opravdu? DĚKUJU MOCKRÁT!!"
Tara zrudne.
"Sakra ty seš fakt k nakousnutí.....ehm...no neděkuj. Díky tobě jsme našli Aiko, takže to ber jako poděkování od nás"
Tara přejde k Aiko.
"Tak Aiko...je to na tobě. Soustřed svou sílu do Ryomou. A přitom si moc přej, aby jí z mozku zmizela ta chut po lidské krvi"
Ryomou dostane nápad
"Ehm....Taro, Langu a Denile...omlouvám se za rušení, ale dovedly byste udělat naprosto všechno? Umíte třeba udělat z někoho něco jiného než byl?"
To začne zajímat především Denila
"O čem to mluvíš? Zcela nevím jestli rozumím tomu, co to tu vykládáš"
"No....dokázaly byste třeba udělat z koně žábu, kdyby si to přál?"
Denil se začne zase smát.
"Ne...to bysme nezvládli...nejsme žádní čarodějové. Jediné, co bysme jsme mohli udělat je třeba udělat z člověka upíra nebo naopak, kdyby se ovšem ten upír narodil jako člověk"
Ryomou tedy neváhá už ani vteřinu.
"To...to mi bohatě stačí....můžu vás tedy požádat o něco jiného?"
Denil jen kývne. Ryomou se nadechne. Velmi zhluboka. Ví, že jí to bude mrzet. Jenže...tohle je jediná správná věc, kterou ted může udělat. I když to tak asi nebude vypadat...zprvu....
"Tak prosím udělejte s Kin zase Yatsumi. Udělejte z Kin zase člověka!!!"
"Toleruju, když mi neřekneš, co cítíš k Ryomou. Ale tohle sme si nedomluvily. Sama si říkala, že mi to přeješ!!! Že doufáš, až se Ryomou vzpamatuje, tak nám to výjde narozdíl od vás. A jakmile se po válce probudím, tak vidím, jak se s ní obímáš? A to si říkáš kamarádka?"
Aičina vlastní slova jí natolik rozzuří, že celé její tělo doslova hoří.
Ryomou jemně odstrčí Kin ze svého náručí a přejde k Aiko.
"I když.....to je jedno. Zpět k těm dvoum problémům. Jeden z nich je, že Ryomou se sice zbavila nadvlády jejího otce nad její myslí, ale pořád je to jen krvelačnej upír. Určitě ted netoužíš po ničem jiném než po lidský krvi....a pořádný dávce, že jo? Nuže.....MUSÍŠ ZEMŘÍT!!!! A ty Kin....přebrala si mi Ryomou...i když jsme nic nezačaly, ale dokud si se neobjevila, tak jsem byla u Ryomou JÁ středem světa. NENÁVIDÍM TĚ!!!!"
Ryomou se zamračeným výrazem přijde až k Aiko.
"Ano...v tom máš pravdu Aiko. Jsem pořád jen zrůda, kterou ovládá touha po krvi a ano...chci lidskou krev. A omlouvám se ti za nějaké naděje, pokud jsem ti nějaké dávala. Jo...zabij mě. Přece jsem tě o to sama žádala, až bude třeba. Snad budeš potom konečně spokojená. Ovšem....předtím než mě zabiješ měla bys vědět jedno. Jsi výjimečná holka, i když to už jsem ti řekla hodněkrát. Hledej místo, kam patříš a kde rozvineš své síly. Jo...a ještě jedno....mám tě ráda. Ne jako Kin...tu miluju, ale mám tě ráda jako kamarádku. A děkuju ti za tvou lásku. Je to od tebe hezký a lichotí mi to. Kdybych už nebyla zamilovaná do dívky, díky které můj život nabral nového směru. Kdybych už nemilovala někoho jiného určitě bysme to spolu někam dotáhly. Jsi moc hezká vampýrka a ne jen z toho povrchního pohledu. Jsi milá, hodná, obětavá, plná chuti do života a věřím, že někdy si najdeš někoho, kdo tě bude upřímně milovat. Co milovat....bude po tobě šílet."
Ryomou po své řeči napřáhne ruku a pohladí Aiko po tváři. Jelikož z Aiko číší ohen, tak to Ryomou popálí. To je jí ale úplně jedno. V ten samý okamžik udělá něco, co nečekala ani Aiko a ani Kin. A Kin se to rozhodně vůbec nelíbí. Jenže to zajde ještě dál. Ryomou políbí Aiko na rty.
"HEJ!!!"
Okamžitě zažárlí Kin.
Ryomou si silně popálí ústa a navzdory tomu se usměje. Aiko zrudne a vzápětí jí začnou téct slzy, protože si všimne, co se Ryomou stalo.
"No...tak Aiko....ted už mě teda můžeš zabít. Jsem připravena. Jen jsem ti chtěla říct, co mám na srdci. Děkuju za vyslechnutí a trpělivost."
A roztáhne ruce, aby Aiko mohla bez obtíží zasáhnout srdce.
Aiko s klepáním rukou vyndá dýku a nasměruje jí proti Ryomou. Ryomou zavře oči a Kin se chystá na to, to zastavit. Aiko odhodí dýku
"Já...tohle nemůžu udělat! Kdyt ty....záleží mi na tobě. Co bych to byla za zrůdu, kdybych zabila někoho, koho miluju. A máš před sebou celou budoucnost. Budoucnost z osobou, kterou miluješ. Tak dlouho ste museli procházet samotou a bolestí, abyste konečně dosáhli štěstí a já mám být ta, kdo vám to odepře? To nemůžu! I za cenu toho, že ty jsi ted tím, kým si. Já to nebudu! A kdybych tak mohla....mohla vám pomoci toho štěstí dosáhnout."
Ryomou jí vřele poděkuje a vrátí se ke Kin.
"No...není jiné východisko Aiko....prostě budu muset nějakým způsobem abstinovat"
Aiko se usměje.
"ale ty jim můžeš pomoci Aiko.....tvá moc přesahuje veškeré bariéry obyčejného upíra. Ovšem...to ti určitě vůbec nemusíme říkat, že?"
Aiko, Ryomou i Kin se začnou rozhlížet, kdo to mluví. Nikde nikoho neuvidí.
"K-Kdo to mluví?"
Ozve se Aiko.
"přece my.....tvoji přátelé. My tvoříme celek a jsme rádi, že jsme tě konečně našli, Aiko"
V tom se objeví přímo za Aiko tři postavy. Dvě vyšší postavy a jedna drobnější. Po malé chvíli zjistí, že dvě vyšší postavy jsou dva muži s oblekem různých barev. Jeden má šedivý oblek a druhý modrý oblek a ještě přes své obleky mají přehozené dlouhé kabáty korespondující s barvami obleků. Muž v šedém má vlasy černé jako úhel a bradku stejné barvy. Jeho oči jsou temně modré. Druhý má naopak blondaté vlasy a světle modré oči. Oba dva mají za opaskem opravdu krásný meč černé barvy.
"Já se jmenuji Denil"
Ozve se muž v šedivém.
"A já jsem Lang"
Ozve se druhý.
"No a já se jmenuju Tara"
vybafne poslední osoba, která je jedinou dívkou ve trojici. Má na sobě také oblek, akorát je ženského střihu a je temně zelený. Vlasy má černé s červenými melíry, dlouhé až po kolena, rovné a lesklé. Oči má žluté a pod očima dva ruměnce.
"A co jste zač?"
zeptá se Aiko.
"my jsme ty a ty jsi my. Jsme ti, kteří navrací rovnováhu mezi dvěma nerovnovážnými světy. A ty jsi jednou z nás"
Řeknou všichni naráz.
Ryomou okamžitě dojde, kdo jsou zač.
"Aiko...víš jak jsem ti jednou říkala ty zvláštní slova, kterým si nerozumněla?"
Aiko kývne.
"No tak to jsou oni....ti rytíři. Nejvyšší upíři, které převyšují schopnosti nás všech. A ty jsi ten ztracený rytíř. Ani si je nemusela hledat, oni našli tebe"
Pak se otočí na ty tři a klekne na kolena. Kin, aniž by věděla, co se děje, jí následuje. Tara okamžitě natáhne ruku k Ryomou.
"Ne....ty se před námi neklan. To my bysme se měli klanit před tebou. Dokázala si něco, co by žádný upír nezvládl. Dokázala si zvítězit nad svými vlastními démony. Víme o tom séru, které ovládá tvou mysl a donutí tě poslouchat toho, kdo ti ho vpraví do krve. Víme i to, že toto sérum na tebe nezareagovalo. Musel až použít elektrický výboj vpravený do tvé hlavy a páteře, aby tě donutil poslouchat. A přesto přeze všechno si se dokázala v nejdůležitější chvíli vzpamatovat."
Lang pokračuje.
"A to je naprosto nevýdané. Ani člověk by nedovedl takto pozoruhodně milovat. Kin měla bys být štastná....miluje tě více, než by kdokoli jiný dokázal"
A vše dokončí Denil
"Kdyby bylo místo mezi námi, vzali bysme tě k sobě. Dokázala si totiž lásku. Ovšem ne takovou jakou umí člověk. Ten miluje jen chvíli a pak už nenávidí. Ty jsi ukázala nový rozměr lásky. Tak ohromný, že překonal veškeré meze. Tvé činy budou pamatovat upíři ještě dlouhou dobu. O to už se postráme. Tak se neklan před svými přáteli"
Ryomou se polichoceně zvedne.
"Tohle není moje zásluha....kdybych nikdy nepoznala Kin, tak bych se nezamilovala"
Tara se usměje.
"My víme Ryomou....váš příběh je pozoruhodný. Ty si taky stoupni Kin....dívka, která vzbudila v hrdinovi opravdové hrdinství je také naším přítelem. Musíš být opravdu výjimečná dívka, když tě někdo až takto horoucně miluje"
Kin zrudne a zvedne.
"Já nejsem nijak výjimečná. Jsem jen taková jaká jsem"
Řekne rozpačitě Kin a nechá se pevně obejmout od Ryomou.
"Kin....nechci se hádat, ale pro mě budeš ta nevýjimečnější bytost na celém světě"
Kin se usměje a přitiskne se víc. Aiko posmutní. Taky by chtěla poznat takovou lásku jako Kin a Ryomou. Musí být krásné držet v náručí někoho, kdo vás chce držet v náručí. Tara si jejích smutných očí všimne.
"Přece nebudeš smutná Aiko. Všechno dobře dopadlo. Není důvod být smutná."
Lang se usměje na malou Aiko a chytne jí z bradu.
"Jo...nemusíš být smutná z toho, že se musíš rozloučit..."
"Rozloučit? Proč?"
Nechápe Aiko. Tara odstrčí Langa.
"Uhni Langu a přestan flirtovat. Nejsi její typ"
"Jak to můžeš sakra vědět? Jsem přece pohledný mladý upír, který má rád krásné mladé upírky a ona je krásná"
"Jo to možná ano...."
řekne Tara a přiloží ruce v bok
"Ale jí prostě nedostaneš"
Denil se začne smát
"Langu ty nejsi zrovna mladík, když se to tak vezme...je ti osmsetlet prokrista. A co se týče tebe Taro....copak láska na první pohled?"
Tara po Denilových slovech zčervená a očima si přeměří Aiko a nakonec se zase otočí na Denila
"To si piš"
řekne prostě.
Aiko nechápe o co jde a tak jen zatřepe hlavou
"Hej lidi? Pořád mi nikdo nevysvětlil, co myslíte tím rozloučit se"
Ryomou nachvilku pustí Kin a přejde k Aiko.
"Copak si nic nepochopila? Tyhle tři jsou tady kvůli tobě. Společně s nima se konečně stanete kompletní čtyřka. Denil je rytířem ovládající vzduch. Lang ovládá vodu, Tara zemi a ty ohen. Za ty tři to vypovídá jejich barva obleků. Dohromady ovládáte čtyři základní živly Země. Jsou to čtyři nejvýjimečnější zváštní schopnosti upíra. Ted musíš jít s nimi a udržovat rovnováhu mezi upíry a lidmi. Proto se musíš rozloučit."
Aiko konečně pochopí.
Takže je na čase dát sbohem. Slzy se jí kutálejí po tváři. Ryomou ji bez upozornění láskyplně a přátelsky obejme. Nahne se k jejímu uchu a pošeptá
"Vidíš? Už od samého začátku jsem ti říkala, že nejsi budižkničemu...jen si stačí věřit. A dokud máš víru, máš moc, držet celý svět na dlani. Drž se moje žačko!"
"Sbohem Ryomou....a děkuju"
Přestoupí k ní Kin a rozpačitě jí podá ruku.
"No...ráda jsem tě poznala Aiko...budeš mi chybět"
Jenže Aiko se nenechá odbýt a obejme i jí.
"Omlouvám se za to žárlivý šílenství Kin. Doufám, že mi to odpustíš....navždy budeš má kamarádka. A děkuju ti"
"Za co?"
"Za všechno Kin...za všechno"
Tara přiběhne k Aiko a Kin...
"No jo..to stačí hrličky....už bysme měli vyrazit Aiko"
Kin se tedy odlepí od Aiko a přejde k Ryomou.
"Taro!!!"
zakříčí najednou Denil
"Ty si tak nedočkavá až si zapomněla jednu důležitou věc"
Tara ho to ani nenechá doříct a okamžitě se otočí na Kin a Ryomou.
"Omlouvám se....já už sem prostě taková...kam vítr, tam plášt, znáte ne?"
Kin nestačí její rychlé mluvě. Gestem poprosí Ryomou, aby se naklonila. Ryomou to udělá
"Poslyš Ryomou, kolik tý Taře je asi let?"
A začne se potichu smát. Ryomou na ní sykne. Tara se podívá na Kin a dá si ruce křížem
"Je mi dvestě let.....to ovšem neznamená, že nepůjdu z dobou ne? Nemusím se přece chovat jako kdysi dávno....na samém počátku mého zrození. Jsem ráda, že už je ta doba pryč. Upíři, lidi a vůbec všechny bytosti se chovali tak přiškrceně. Miluju tuhle dobu plnou tolerance"
Kin se zastydí. Zapomněla na dobrý upírský sluch. Omluví se se sklopenou hlavou.
"Jéžiš Kin! Já sem splachovací. Nevadí mi to....oh..ale abych to zase nezakecala....normálně takové věci neděláme...nikdy se nemícháme mezi osudy lidí, upírů....čehokoli. Prostě to necháme být. U vás chceme udělat výjimku. Váš osud byl do dnešního dne, tak smutný a plný odloučení a počínaje dneškem by se to muselo stát znovu. Už kvůli Ryomou. Její čest je bezmezná stejně jako láska....a kdyby zůstala jako lidosajka, tak by jí to zničilo. Proto jsme se rozhodli, že vám pomůžeme. Prostě tě zbavíme té touhy po lidské krvi."
Ryomou přiběhne k Taře a chytne jí za ramena.
"Opravdu? DĚKUJU MOCKRÁT!!"
Tara zrudne.
"Sakra ty seš fakt k nakousnutí.....ehm...no neděkuj. Díky tobě jsme našli Aiko, takže to ber jako poděkování od nás"
Tara přejde k Aiko.
"Tak Aiko...je to na tobě. Soustřed svou sílu do Ryomou. A přitom si moc přej, aby jí z mozku zmizela ta chut po lidské krvi"
Ryomou dostane nápad
"Ehm....Taro, Langu a Denile...omlouvám se za rušení, ale dovedly byste udělat naprosto všechno? Umíte třeba udělat z někoho něco jiného než byl?"
To začne zajímat především Denila
"O čem to mluvíš? Zcela nevím jestli rozumím tomu, co to tu vykládáš"
"No....dokázaly byste třeba udělat z koně žábu, kdyby si to přál?"
Denil se začne zase smát.
"Ne...to bysme nezvládli...nejsme žádní čarodějové. Jediné, co bysme jsme mohli udělat je třeba udělat z člověka upíra nebo naopak, kdyby se ovšem ten upír narodil jako člověk"
Ryomou tedy neváhá už ani vteřinu.
"To...to mi bohatě stačí....můžu vás tedy požádat o něco jiného?"
Denil jen kývne. Ryomou se nadechne. Velmi zhluboka. Ví, že jí to bude mrzet. Jenže...tohle je jediná správná věc, kterou ted může udělat. I když to tak asi nebude vypadat...zprvu....
"Tak prosím udělejte s Kin zase Yatsumi. Udělejte z Kin zase člověka!!!"
si ze mě děláte srandu
nesmí jí vyhovět , prostě nesmí