close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi. (Kurt Cobain)

Stačí kapka krve II-kapitola 20 (skutečně poslední díl)

29. listopadu 2010 v 18:43 | reiko-chan |  Shoujo ai povídky
Kapitola 20.....chci jen tvé dobro.....

    "Ryomou!!! Co to má znamenat?"

     "Poočkej Kin....zkus se nad tím zamyslet. Stala si se násilně upírem. Vstoupila si do světa, do kterého ani nemusíš patřit. Žádný pokousaný nemá na výběr....ty ano. Je to všechno má vina ted mám možnost to napravit. Nezáleží mi na tom, jestli budu zrůda nebo ne. Na mě mi vůbec nezáleží. Záleží mi jenom na tvém blahu....na tvém štěstí. Ano miluješ mě a ted mi budeš chtít říct, že chceš být hlavně se mnou a je ti jedno jestli budeš člověk nebo upír. Ale zamysli se nad tím....za pár let ti mohou vadit ty samé vraždy kolem tebe a nebudeš štastná. Milovat nestačí....musíš se cítit dobře i v prostředí, ve kterém jsi. Když se nebudeš cítit dobře v roli jaké jsi....nemůžeš být štastná. Mít pocit domova....mít dítě....chodit mezi lidi, mít práci. Tohle všechno ti já dát nemůžu, ale svět, který tam na tebe čeká, ti to dát může. Nad těmito věcmi uvažuj, Kin"

     Kin si sedne na zem, protože ty slova, které Ryomou řekla, mají něco do sebe. Mají smysl.

    "Ehm...Taro, Langu, Denile a Aiko....mohu mít alespon dvě hodiny na rozmyšlenou? Nechci reagovat ukvapeně. Musím si to pořádně promyslet"

     Lang řekne

    "Beze všeho...zas tak urputně nespěcháme."

     "Pořádně si to promysli"

     řekne Tara. Aiko se to vůbec nelíbí.

    "Kin! Co je to za hloupost? Přece Ryomou nade všechno miluješ ne? To se jí hodláš po tom všem vzdát? Kdyt je to kravina! To nesmíš!"

     "Ne Aiko......Nemůžeš to pochopit, protože si nikdy nebyla člověkem. Já mezi lidmi nějakou dobu žila a tak znám jejich potřeby a touhy"

    Řekne klidně Ryomou.

    "Já...musím být o samotě...nachvíli vás opustím"

     Promluví Kin nepřítomně a odebere se někam, kde může být o samotě. Tara hvízdne a pošeptá Denilovi.

    "Páni! Viděl si to někdy? Tohle musí být láska jako blázen. Ryomou se klidně vzdá svého štěstí. Klidně se vzdá někoho koho tak urputně miluje. A vše jen proto, aby mohla být štastná. To je....tak obětavé....tak, tak....láskyplné a nesobecké. V životě jsem nic takovýho neviděla"

     Denil jen kývne. Ryomou to všechno zaslechne, ale nevěnuje tomu pozornost.

    "Co budu dělat, když se rozhodne stát se člověkem? Je nadmíru jasné, že to bude znamenat konec. A to jsme ani nazačaly. Štěstí je ale nevídaně pomíjivá věc. Kam to jen se mnou povede? Už se touhle láskou k ní mučím takovou dobu. Nevím jestli to ještě vydržím. Zabijou mě moje vlastní emoce. No není tohle k smíchu? Neskolí mě Kein, ani Hameko a ani můj vlastní otec....a to jen díky lásce ke Kin a ted mě ta samá láska zabije!"

     Pomyslí si Ryomou a její vlastní myšlenky jí posadí na zadek.

    Mezitím Kin sedí několik metrů od nich a svůj pohled upíná na Ryomou.

    "Kdyt jí miluju, tak nad čím tady uvažuju? Nepřežiju bez ní už ani minutu. Jenže....možná má pravdu. co když budu za pár let neštastná kvůli tomu, že si stále pamatuji, jaké to bylo být člověkem? Co když opravdu budu po čase toužit po tom všem, co Ryomou říkala? Ona je napůl upír už od narození, takže je smířená se svým životem. Jenže já se s tím smiřovat nemusím. Bože...jsem tak hnusná a sobecká. Ryomou mě miluje tak nevídaně a silně a musí to být pravda, když to všichni říkají. A taky to pravda je.....obětovala pro mě vše, co jen mohla. Kvůli mě se snažila žít život člověka, kvůli mé ochraně se přede mnou ukrývala, abych nebyla v nebezpečí. Kvůli mě se stala krvelačnou bestií a dostala se na stranu svého otce. Podstoupila kvůli mě už tolik bolesti, jen aby mě ochránila. Ano...tolik bolesti....vlastně by jí beze mě bylo líp...nebo ne? Ona vše obětuje pro lásku a když najednou nebude, jak jí naplnit...co když jí to zničí? Správně bych jí měla dát tu šanci nebýt krvelačným upírem. Jsem tak...tak....lidská. Pořád mám v sobě ty hnusné lidské pudy a ty mě nustí uvažovat nad tím, abych byla zase člověk. Kdybych se rozhodla žít s ní a pak byla neštastná, vyčítala by si, že mě nějak nepřesvědčila o tom, že jsem měla zůstat člověkem.....ale....ale....Co mám sakra dělat?"

     Kin je bezmocná. Její myšlenky jí intenzivně proudí hlavou jedna přes druhou. Vyčerpává jí to, ale dokud nenajde nějaké východisko, nevzdá se. Vlastně ani nemůže. Za dvě hodiny musí být rozhodnutá. A že je to sakra důležité rozhodnutí. Nikdy jí neuvažovala nad variantou, být zase člověkem. Dvě hodiny je hodně málo pro něco tak zásadního.

    Ryomou není schopna jediného slova. Není schopná ani nad něčím uvažovat. Má strach....šílený strach. A z čeho? Vlastně z obou možností. Bolí jí představa, že Kin zase zmizí z jejího života....ale tentokrát nadobro. Bojí se i toho, že by mohla být potom Kin neštastná, kdyby se rozhodla pro život upíra. Je tak těžké vybrat možnost, která by byla lepší. Aiko vycítí tu špatnou atmosféru a přijde k Ryomou.

    "Ryomou...já vím, že nemohu říct nic, čím bych tě úplně uklidnila, přesto se o to pokusím. Kin je rozumná dívka....neznám jí tak dlouho jako ty, ale vím jedno. Určitě se rozhodne správně. Rozhodne se tak, jak sama uzná za vhodné. Nesmíš mít strach Ryomou a věř jí a toleruj její rozhodnutí at už bude jakékoli"

     Ryomou otočí hlavu k Aiko a upřímně se usměje.

    "Děkuji ti mockrát Aiko....ani nevíš jak mi tvá vřelá slova pomohla"

    Aiko se taky usměje a trochu zrudne. Nemůže si pomoci. Ryomou se dovede, tak upřímně a tak emocionálně usmát. Jeden by to do ní ani neřekl. Vůbec na to totiž nevypadá.

    Tara se rozzlobí a stoupne si před ně.

     "Vím, že ted prožíváš těžkou chvíli Ryomou a opravdu bych ti ráda řekla, že to chápu, ale nemohu, protože lásku tvých rozměrů neumím dávat. Ovšem milovat umím a tak nedělej cukrbliky na Aiko jasný?"

     Lang taky přijde k nim a do debaty se přidá.

    "Ty si nenapravitelná Taro!"

     Aiko vykulí oči na Taru.

    "Cože? Taro o čem to mluvíš? Nechceš mi říct, že patříš do klubu fandů milujeme Ryomou?"

     Tara se zamračí.

    "Nééé...Ryomou je sexy a charismatická, ale ne...mýlíš se Aiko"

     Ryomou drkne do Aiko a řekne.

    "Myslím, že tady milá Tara žárlí z jiného důvodu Aiko...."

     a mrkne na ní. Aiko konečně pochopí.

    "Já? To není moc vtipný"

     "A co je na tom nevtipnýho? Co je špatného na tom, že se mi líbíš Aiko?"

     Aiko zrudne jako rajče a stoupne si.

    "E....ty...ty si moc nebereš servítky co?"

     "Hehe....v rozpacích si ještě roztomilejší Aiko"

     A chytne jí za bradu. V tom se objeví Kin.

    "Už jsem připravená a plně rozhodnutá"

    Veškerý smích, který tu byl náhle zmizí a všichni zvážní. Nikdo není schopen promluvit, protože všichni čekají na Kinino rozhodnutí. Kin položí ruku na místo, kde je umístěno srdce a nadechne se. Její nádech je roztřesený, jak moc nervozní je.

    "Omlouvám se za to dlouhé zdržení, doufám, že mi to odpustíte. Je to důležté rozhodnutí a takové rozhodnutí vyžaduje nějaký čas. No...nebudu již nadále zdržovat. To, co Ryomou říkala měla obrovskou váhu a udělalo mi to v hlavě opravdu guláš. Je pravda, že si pořád pamatuju svůj život a někdy mi to chybí. Opravdu bych chtěla mít někdy místo, které by bylo mým domovem, mít psa, děti...prostě milující rodinu, práci a lidi okolo sebe. Otravné příbuzné, rodinné vánoce, přátelé, kteří s tebou zajdou na pokec a další ty lidské záležitosti. Ano...všechno to bych chtěla......"

     Kin si povzdychne a znovu se nadechne.

    "Ale.....Ryomou nadevše miluju a přijít o ní by znamenalo přijít o životní lásku. Nevím zda bych dovedla milovat ještě někoho jiného. Nemohla bych být tedy štastná s rodinou, která by nebyla vytvořená z lásky a domov se hlavně tvoří rodinou samotnou. Víte....obě dvě varianty vyžadují nějaké oběti a nedá se nic jiného dělat než se něčeho prostě vzdát. Říká se tomu kompromis. V životě to tak prostě je. Nikdy člověk nemůže mít všechno. Vždycky je jen mnohem lepší varianta, ale není úplně dokonalá. Chápete, co tím chci říct doufám. No...a proto to řeknu takhle. Ryomou....bohatě mi bude stačit, když mojí rodinou budeš ty. Miluju tě a nehodlám se tě vzdát. Nebude pro mě přežitek žít s tebou....stejně bych nemohla být úplně štastná a nemohla bych začít nic...momentálně tě miluju a pokud tuhle lásku nenaplním, tak se snad už zblázním. Prostě a jednoduše...chtít spokojený život jako člověk bych neměla, pokud bys jeho součástí nebyla ty Ryomou. A navíc....nemohla bych žít s myšlenkou, že jsem si vybrala možnost být člověk a tebe nechala pít lidskou krev. Takže chci, abyste Ryomou zbavily její chuti po lidské krvi."

     Denil, Lang i Tara se usmějí. Aiko se nakloní k sedící Ryomou a pošeptá.

    "Vidíš? Já jsem ti říkala, že si vybere jak uzná za vhodné"

     Ryomou jí nevnímá. Zvedne se a dojde až ke Kin. Chytne jí za ruce, podívá se jí do očí a řekne.

    "Jsi si tím jistá Kin? Nebudu ti to vymlouvat, protože je to tvoje rozhodnutí. Jenže....jsi si tím 100% jistá?"

    Kin jí taky pohlédne do očí a udělá na ní láskyplný pohled. To Ryomou bohatě stačí jako odpověd a otočí se k trojici rytířů

    "No...slyšely ste její rozhodnutí....dělejte, co musíte!"

     Tara okamžitě přiběhne k Aiko a chytne jí kolem ramen. Obě jsou zhruba stejně vysoké, tak si koukají do očí. Aiko se hrozně lekne a zrudne.

    "Co...co to děláš Taro?"

     Vyblekotá Aiko.

    "Soustřed se Aiko a neřeš ted emoce...i když mi to lichotí. Začneme tam kde si zkončila. Soustřed veškerou svou sílu do mozku Ryomou. Najdi tam to temnou skrvnu, která se jí v mozku zvětšuje a tu pomocí svého ohně spal. Stačí když zavřeš oči a představíš si to...živě si to představíš. Ryomou..."

     Otočí se k ní Lang.

    "Nelekni se toho, že tě začne bolet hlava. Bude tě to šíleně pálit. Tak to očekávej"

     Aiko se ze všech sil soustředí na temnou skvrnu, ale nejde jí to. Nakonec jí uvidí a udělá to. Začne jí spalovat. V ten okamžik Ryomou začne z očí a nosu vycházet oslnující světlo a jakmile otevře pusu bolestí zasvítí jí i ústa. Hrozně to bolí...jako kdyby jí někdo chtěl upálit hlavu zaživa.

    Nakonec po krátkých, ale šílených pěti minutách bolest ustoupí. Všichni si oddychnou, když Ryomou ukáže palec nahoru.

    "Tak co? Jak se cítíš? Co tvoje chutě?"

     Zeptá se okamžitě Aiko.

    "Děkuju Aiko....cítím se skvěle a necítím...žádná touha po lidský krvi už není"

     Tara jako obvykle naprosto překvapivě přelítne od Aiko až k Ryomou

    "Ale nezapomen....pokud někdy zase smočíš jazyk do lidský krve...jestli ti jen kapička potřísní tvá ústa....ta chut se ti vrátí, ale dvakrát tak horší. Ted je z tebe totiž upír abstinent. Tak na to nezapomen. No a jelikož už jsme se jednou rozloučily, tak už to zkrátíme. Ztratily jsme tu spoustu času. Aiko, Langu, Denile....KE MĚ!!!"

    Denil si cestou k Taře odplivne a neodpustí si poznámku

    "Diktátorka jedna zatracená"

     Všichni čtyři se nahromáždí vedle sebe. Aiko věnuje posledni pohled Ryomou a Kin.

    "Ach jo....taky bych někdy chtěla něco takovýho zažít"

    pomyslí si Aiko.

     "Myslíš lásku? V tom nevidím žádný problém Aiko"

     Aiko se lekne.

    "Já....já to řekla nahlas?"

     "Ano řekla Aiko, ale nelam si s tím hlavu"

     Chytne Aiko kolem pasu a Aiko se usměje. Zamává na Kin a Ryomou.

    "Děkuju vám holky....jen díky vám vím, kdo jsem"

    Ryomou s Kin zamávají na rozloučenou a Kin ještě zakřičí

    "A koukejte tam na ní být hodní"

     Rytíři společně s Aiko v záři světel zmizí. Kin a Ryomou zůstanou sami uprostřed bojiště. Ryomou se podrbe na hlavě

     "No....a co ted Kin?"

     "No....v první řadě...měli bysme těmhle upírům udělat nějaký pohřebiště...zaslouží si to"

     "Jak poznáme, kteří jsou krvelační a kteří ne"

     "Nezáleží na tom, kdo je zlý a kdo je hodný....všichni zde bojovali za své ideály. Sice lidosajci pod vlivem drogy, ale dalo by se říct, že bojovaly za svůj ideál. Navíc...i oni jsou upíři. Nebudme rasisti, Ryomou"

     Ryomou kývne a dají se do toho.

    "Hm....je sice hezký myslet na ostatní, ale raději bych ted dělala něco úplně jinýho"

    nadává Ryomou. Kin jí uslyší

    "A copak by si chtěla dělat Ryomou?"

     Ryomou se ke Kin otočí zády, aby nespatřila její náhlé zrudnutí. Nemá ráda, když jí někdo vidí v rozpacích. Zády k ní jí řekne

    "No....však víš....nějakej romantickej večer. Po takovejch letech si myslím, že by to přišlo vhod. Jako při prvním rande"

     Kin se začne smát.

    "V podstatě to bude naše první rande. Když jsme spolu začali chodit, byla jsem člověk a tebe jsem taky brala jako člověka. Byl to vztah plný tajemství. A ty jsi byla Rayla a já Yatsumi. Ted už nejsem člověk, nejsem Yatsumi a vím kdo jsi ty"

     "Taky to tak bude vypadat Kin...podívej se na ty krásný hvězdy. Celý zbytek dne nám zabralo pohřbívání. To je krása vid?"

     Kin se podívá na nebe...

    "To teda je"

     Ryomou vytáhne křídla a chytne Kin kolem pasu.

    "Ted to bude ještě větší krása"

     A vyletí s ní vzhůru k hvězdnému nebi. Nahoře se jí upřeně podívá do očí. Znovu se políbí.

    "No a co chceš dělat ted Ryomou?"

     ptá se Kin po polibku.

    "Poletíme domů....ale ne do tý hnusný skály, kde měl být náš nový domov a ani ne do podzemí. Pro dnešek půjdeme přespat někam do hotelu a pak.....pak to nechám na tobě. Sama vyber místo, kde budeš chtít žít"

     Kin Ryomou obejme a pošeptá jí do ucha

    "No a co chceš dělat v hotelu? Noc je ještě mladá"

     "Kin nikdy jsem nebyla nějaká perverzní a vždy jsem se snažila být....to nechtěla jsem se vtírat. Ale pokud se dneska nedotknu tvýho holýho těla tak se zbláznim!!!"

     Kin se zachichotá.

    "A co když dneska na to zrovna nemám náladu?"

     "Tak....tak to se nedá nic dělat...nechám so zajít chut. Zvládla jsem to dvanáct let, zvládnu to i ted"

     "Ryomou....to byla sranda....taky už bych to déle nevydržela.....ovšem...nejdřív bude horká vana plná bublinek, protože smrdíme jak koně"

     "A samozřejmě spolu"

     dodá Ryomou....

    "Miluju tě Ryomou"

    řekne zničehonic Kin a přitiskne se s ní ještě víc. Ryomou ten náhlý výbuch emocí překvapí

    "Hm? Já tebe taky Kin...já tebe taky"

     A odletí do nejbližšího hotelu, kde se ubytovali a užili si krásnou noc plnou lásky, vášně, romantiky a sexu samozřejměXD. No.....a tak končí (Už nadobro) příběh dvou dívek, které jen kvůli tomu, že k sobě nebyli úplně upřímné našli své štěstí až po velice dlouhé době(pro upíra nepatrná doba, ale to je jednoXD) Kin a Ryomou spolu žili ještě dlouho....vlastně do té doby dokud nezemřely....a že to bylo po opravdu HODNĚ dlouhé době. A jak se má Aiko? Dala to dohromady s Tarou? To už je zcela jiný příběh, milé dětiXD
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Futachi Futachi | 1. prosince 2010 v 16:52 | Reagovat

Děti? :3 Awesome!!

2 reiko-chan reiko-chan | 1. prosince 2010 v 19:05 | Reagovat

XDXD mno....hodilo se mi to nějak do toho kontextu:3 taková menší ironie XD

3 (/w^) (/w^) | 30. června 2011 v 19:08 | Reagovat

Ahoj.
Dnes sem přečetla těch 42 dílů. KRÁSA! Jsem ráda, že to zkončilo happyendem. Akorát teď se asi budu nudit, protože jsem přečetla všechny vaše povídky, a jsou fakt úžasné. V mobilu mám také napsanou jednu povídku a budu jí přepisovat do počítače. Pak vám jí pošlu. Děkuju za případné uveřejnění a přeju mnoho nápadů na další povídky ^.^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama