Tuhle shoujo ai povídku jsem přeložila z angličtiny ze stránky shoujoai.com (originál- http://www.shoujoai.com/fanfics/?series=rod&fanfic=maggiexmas&parte=1) Povídka je od autorky ShaneJayell a je přeložena s jejím laskavým svolením:-)
Je to fanfiction na anime Read or die o třech sestrách Michelle, Maggie a Anitě, které mají zvláštní schopnosti ovládat papír (například s ním cokoliv uříznout, udělat draka, na kterém se dá letět, nebo z něj udělat šípy). Michelle i Maggie zbožňují knihy a proto je velmi nadchne, když dostanou za práci dělat bodyguardy jejich oblíbené autorce Nenene Sumiregawě.

A teď už povídka...:-)
Read or die fanfiction pro pairing Maggie/Nenene


Sníh se třpytil jak padal dolů z nebe, její dech mlžil okno, když ho sledovala. Bez varování se zezadu vynořily jemné ruce a zakryly Maggieiny oči.
"Kdo je to?" zamumlala, její hlas laskal uši vyšší černovlásky.
"Kdo je to?" zamumlala, její hlas laskal uši vyšší černovlásky.
Maggie ztuhla a potom se tiše zeptala: "Sumiregawa-sensei?"
"Aww,"prohodila Nenene měkce, když jí pouštěla. Její polodlouhé vlasy jí škádlily obličej, její oči se skrývaly pod hranatými brýlemi. "Jaks to věděla?" zeptala se s něžným úsměvem na rtech.
Pod vytrvalým pohledem Nenene Maggieiny tváře vzplály, jak tam tak obě stály samy uprostřed obývacího pokoje. Michelle a Anita byly obě pryč z různých důvodů, Anita přespávala u Hisami a Michelle utrácela ve všemožných obchodech s knihami víc, než si opravdu mohly dovolit.
Oči Nenene radostně zářily, "No?"
"Ty…hezky voníš,"připustila Maggie neochotně s obláčky ruměnce na svých tvářích, "Poznala jsem tě podle vůně."
"Vážně? Díky,"řekla Nenene vřele s pozorným pohledem na Maggie, čímž způsobila, že vyšší dívka zčervenala ještě více.
"Asi bych měla začít s večeří."Řekla Maggie s ošíváním.
"Myslím, že Anita bude pryč celou noc."Připomněla jí Nenene, "A Michelle se o sebe umí postarat sama, znáš ji."Když se na ní Maggie nechápavě podívala, pokračovala. "Jen jsem přemýšlela o tom, že bychom mohly zajít ven na večeři spolu."
"Ehhhh?"Vyhrkla Maggie.
"A neprotestuj," pokračovala Nenene neústupně, "Vlastně jsem si nikam nevyšla od doby, co jste mě začaly chránit…"
"Ale chodíš s Lee-san,"protestovala Maggie.
"To je práce,"zatřásla hlavou Nenene.
"A tvoje školní sešlost?"Nabídla Maggie, když následovala Nenene dolů halou směrem k ložnicím a její pracovně.
"Sensei…"vykrucovala se Maggie.
"Prosím?"Nenene na ni pohlédla tím nejroztomilejším štěněčím pohledem, jaký dovedla a že v tom byla dobrá.
"Dobře,"Maggie se vzdala nevyhnutelnému.
"Něco si obleč,"řekla Nenene triumfálně, když vcházela do pracovny, "Dnes jdeme na pěkné místo."
Maggie smála sama sobě a mírně při tom potřásala hlavou, když vcházela do pokoje Anity a Michelle, směrem ke skříni, kde čekaly její šaty. Obvykle spala v přístěnku u prádelny, ale ačkoliv jí to bylo dost pohodlné, nedostávalo se tam místo i pro její šaty.
Na druhé straně převléct se jí činilo docela problém. Probrala se přes oblečení a potom konečně vytáhla hromadu zabalenou v papíru, který jedinou myšlenkou sundala. Černý oblek byl pozůstatkem po jednom vyšetřování Papírových sester a ona ho jednou okopírovala na papír pro večeři s překvapením pro Nenene.
'Která skončila jako totální fiasko,'vzpomněla si. Při svém entusiastickém úklidu nechtěně vyhodila všechny věci Nenene, Michelle spálila večeři a nakonec musela objednat donášku a při jejich malém podvůdku se Anita rozplácla na obličej. 'Naštěstí Nenene umí odpouštět,' pomyslela si Maggie.
Potom si svlékla svetr a tričko a hladce vklouzla do kalhot, bílého nátělníku, vesty a nakonec do sáčka. Kravata jí dělala trochu problémy, zdálo se, že nedonutí černý oblek, aby se choval tak, jak ona chce…ale po troše námahy se jí zadařilo.
"Maggie, jsi hotová?"Zeptala se Nenene z haly.
"Ano, sensei,"Maggie se vynořila z ložnice a zamrkala, jakmile spatřila Nenene.
Povšimla si, že Nenene Sumiregawa byla něco jako chameleon. Její obvyklý outfit na psaní se skládal z kalhot a trička, jednoduchý a pohodlný, zatímco její obchodní obleky vypadaly upraveně a elegantně a ona se vždy oblékala správně podle příležitosti, ale takhle ji ještě neviděla. Šaty objímající ženinu štíhlou postavu do modré vypadaly zdánlivě jednoduše, spadaly z ramen a končily lemem přímo nad jejími koleny. Pohled na ni byl natolik ohromující, že Maggie ze sebe nedokázala vypravit ani hlásku.
Nenene nadzvedla své brýle, "Buďto vypadám lépe, než jsem si myslela, nebo bych se měla hned vrátit a převléct se.
"Vypadáš…"Maggie zoufale tápala po správných slovech a nakonec se musela spokojit s tím nejobyčejnějším, "nádherně."
"Díky,"Nenene pohodila smělým úsměvem. Oči jí bloudily po vysoké dívce, když jí brala za ruku, "A ty jsi dnes večer velmi pohledná."
"Sensei,"Maggie znovu zčervenala s odvrátila se od těch pátravých očí.
Nenene s měkkým smíchem zatáhla za Maggieinu ruku, "No tak, pojďme."
Vrátili se zpátky k obývacímu pokoji, Nenene stále držela Maggie za ruku a pustila ji jen na krátkou chvilku, aby mohla zamknout dveře. Venku čekalo taxi, které zřejmě Nenene zavolala dopředu, ale Maggie jí reflexně otevřela dveře, jak by to měl udělat správný bodyguard.
"Díky,"zamumlala Nenene, zatímco se dostávala dovnitř a ukazovala Maggie dost ze svojí nohy.
Maggie cítila, že se znovu bude červenat a přitom si všimla mírně pobaveného řidičky. Rozjeli se beze slova, žena s jistotou proplouvala mezi sněhem pokrytými ulicemi dokud nedorazili do centra a k blyštivé ocelové věži.
Maggie vypadala trochu zmateně, když pomáhala Nenene z auta, "Tohle je…?"
"Počkej a uvidíš,"odpověděla Nenene měkce.
Výtah se vznesl nad městská světla a nakonec je zanechal u restaurační recepce, která vzhlížela nad ostrovním panoramatem. "Vítejte v Růži,"usmála se krásná mladá černovlasá žena když kráčely k pultu, "Máte rezervaci, slečno?"
"Sumiregawa a společnost,"řekla promptně Nenene.
"Samozřejmě,"zasmála se hladce, na její cedulce stálo 'Tendo Nabiki,' "Číšník tu hned bude, aby vás usadil."
Jakoby na rozkaz se objevila žena ve stylovém smokingu, své rudé vlasy měla svázané do copu, který jí spadal přes záda. "Jmenuji se Ranko,"usmála se žena, "Odvedu vás na vaše místa, dámy."
Stůl v rohu nabízel úžasný výhled na městská světla rozkládající se v dálce a třpytící se vody v zátoce. Po tom, co jim předala menu, se Ranko vytratila a nechala je v příjemném tichu.
"Neuvěřitelné,"konečně zašeptala Maggie.
Nenene se zlehka zasmála. "Slyšela jsem o tomhle místě od Shane-san,"připustila, "Když jsem se ho zeptala na místo kde…mohou dvě ženy v klidu jíst."
Maggie se kvůli úsměvu Nenene slabě začervenala, potom se odhodlala jemně jí stisknout ruku. "Díky," řekla měkce, doufajíc, že druhá žena bude rozumět tomu, co jí nedokáže říct.
Ranko se objevila o chvíli později, aby si zapsala objednávku, potom se znovu vytratila do kuchyně.
Nedlouho potom prsatá mladá žena oblečená v šatech čínského stylu donesla ozdobně naaranžované jídlo, "Jestli potřebujete ještě něco, ptejte se na Shampoo."
Nedlouho potom prsatá mladá žena oblečená v šatech čínského stylu donesla ozdobně naaranžované jídlo, "Jestli potřebujete ještě něco, ptejte se na Shampoo."
Později se rozezněla uklidňující hudba a dvojice zákazníků se zvedaly, aby se mohly zavlnit do rytmu. Nenene hodila po Maggie žádavým pohledem a Maggie se nesměle zasmála, zvedajíc se, když jí Nenene nabízela ruku, "Smím prosit?"
"Určitě,"Nenene ji vzala za ruku a odkráčela s ní na parket. Maggie ji vzala za ruce, ale Nenene sklouzla blíž a přitiskla se k postavě vysoké dívky.
,,Sensei,"Maggie se začervenala, ale její ruce se kolébaly s Nenene, když se společně houpaly do rytmu muziky. Nevědomky vedla a Nenene jí s grácií následovala, a obě si to náramně užívaly.
"Veselé Vánoce Maggie,"zašeptala Nenene a políbila ji na tvář. Odpočinek v jejím náručí sváděl k tomu zajít dál, ale nakonec převážil rozum. 'Mimoto,'pomyslela si, když se otáčely, 'Jsou i jiné noci.'
KONEC
Krásný.....