Pod vlivem písničky Satellite Heart od Anyi Mariny jsem nedokázala odolat a musela jsem napsat tuhle krátkou povídečku, vlastně mám chuť jich nasekat mnohem víc, i když psaní krátkých povídek není zas tak moje parketaX) No nic, mějte se panstvo. Btw, doporučuju si tu písničku přitom pustit, má to úžasnou atmošku.
Pamatovala sis ji jako kdybys ji viděla přímo před sebou. Ano, kdykoliv jsi zavřela oči, ona tam byla. Tak chladná, nedostupná, nebezpečná a přesto zranitelná. Ano, věděla jsi, že tam někde pod drsnou skořápkou, pod obláčky cigaretového dýmu, pod zápachem vodky se skrývá malá holčička, vyděšená věcmi, které vidí kolem sebe natolik, že se musela přestrojit za velkou dámu, která ani nemrkne okem, když jí po ruce přejíždí parní válec. Chtěla jsi natáhnout ruku a utěšit tu holčičku ve svém náručí. Milovat ji. Ano, milovat ji tak moc, až by se vám oběma podlomila kolena, až byste se rozpadly na tisíce střepů z láhve od vodky, vypařily byste se jako dým a vznesly se do svého vlastního vesmíru, který s tebou smí sdílet jen ona. Tolik sis to přála, až to bolelo. Bolelo tě dívat se, jak se ničí, jak samovolně naráží na stěny a kope kolem sebe, kdykoliv se snažíš podat jí pomocnou ruku. Ničilo tě to a sžíralo jako louh. Palčivý, hrozný pocit v žaludku. Motýlci ti v břiše těžkli, kdykoliv jsi jí viděla. Tak ses jí musela vyhýbat, ale to tě ničilo ještě víc. Nevěděla jsi, co máš dělat.
A pak přišla ona osudná noc. Našla jsi jí na schodech, její oči se proměnily ve dvě velké černé svíce, jaké se snad zapalují při Sabatu. Zářily do tmy jako oči kočky a jejich plamínky přeskakovaly sem a tam, jak se zalévaly pramínky moří. Pak na tebe pohlédla a ty jsi místo plamínků uviděla dvě kameje a v těch kamejích, v každé z nich byla podobizna malé vyděšené holčičky. A pak, ani nevíš jak, její rty si tě našly a přisály se k tobě jako když motýl saje z květiny. Seděly jste dlouho na studených dlaždičkách, přišlo ti to jako nekonečná, blažená věčnost. Hlava se ti točila tolik, žes nevěděla, kde ji máš, je pořád tady, nebo se vznáší v oblacích, nebo žhne v horoucím pekle, kde ji mám hledat? A pak malá holčička zmizela a objevil se místo ní démon. A tys dostala strach a utíkala pryč, pryč, daleko od ní. Přes závoj slz jsi skoro neviděla na cestu a nakonec jsi skončila někde v neznámých končinách, objímala jsi strom v ochromující křeči a než ses vzpamatovala a vrátila se na místo, z kterého jsi utekla, byla pryč. Navždy.
Z druhého odstavce sem měla husinu..:-)
Krásná povídka...